V roce 53 př. n. l. utrpěl Řím jednu z největších porážek v celých svých dějinách. Přes 20 000 legionářů bylo na pláni nedaleko parthského města Karrhy pobito a dalších 10 000 zajato. Kam se ale tito zajatci poděli?
Marcus Licinius Crassus (115-53 př. n. l.) byl římský boháč a člen prvního triumvirátu. Společně se svými dvěma kolegy Gaiem Juliem Caesarem (100-44 př. n. l.) a Gnaeem Pompeiem (106-48 př. n.
l.) drželi v rukou veškerou moc nad tehdejší římskou říší. Ačkoli měl Crassus téměř neomezené finanční prostředky, nedostávalo se mu vojenské slávy. Té měli naopak více než dost jeho kolegové v triumvirátu.
Pompeius si získal slávu v bojích proti pirátům z Kilíkie a při potlačení nebezpečné vzpoury pontského krále Mithridata VI. (132-63 př. n. l.). Caesar zase sklízel úspěchy v bojích proti Galům.
Crassus proto požádal římský senát o sedm legií, se kterými by napadl dotírající Parthy na východní hranici říše.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
