Svatopluk a jeho bratr Spytihněv (†1199), synové knížete Vratislava (†1156) a jeho ruské manželky, zůstávají po větší část svého života v zapomenutí. Zřejmě v roce 1189 se oba stávají spoluvládci brněnského údělu, protože Konrád II. Ota obsadil pražský trůn.

Autoritativní kníže jim ale velkou samostatnost v rozhodování nedopřeje, a proto o jejich státnických krocích nevíme nic.

Ambicióznější Spytihněv v roce 1193 v doprovodu pražského biskupa a knížete Jindřicha Břetislava (†1197) vtrhne do Čech, kde společně chtějí sesadit z knížecího stolce Přemysla Otakara I.  

Inspirace závětí  

Výrazněji se bratři vynoří z anonymity v roce 1194, kdy se podle donační listiny určené loucké kanonii ujímají Brněnska. Jindřich Břetislav Brněnsko rozděluje.

Podle současného historika Martina Wihody  „se mohl inspirovat závětí knížete Břetislava, neboť jih země předal Spytihněvovi a Svatoplukovi …v Olomouci dožívali Vladimír s Břetislavem.“ Na poměrech v zemi to nic nemění, hlavní slovo má pražský dvůr, což potvrzuje i Žemlička: „Na scénu opět vstoupili údělníci, podléhající však ostrému dohledu Prahy:

v Olomouci bratři Vladimír a Břetislav, v Brně Spytihněv se Svatoplukem.“ 

Falšovaná listina  

Dochází k vyčlenění břeclavského údělu z Olomoucka pro Břetislava (1146–1201) a jemnického údělu z Brněnska pro Svatopluka Jemnického. Podle Žemličky ale není úplně jasné, jestli nové miniúděly opravdu vznikly.

Originál listiny se totiž nedochoval. „U Vratislavových synů Svatopluka a Spytihněva, údajně vládnoucích na Brněnsku, se s titulem knížat setkáváme jen v pozdějším falzu ze 14. věku,“ tvrdí současný historik Jan Zelenka. Jindřich Břetislav si nechává Znojemsko po bezdětném Konrádovi II. Otovi.  

Pomsta oslepením 

Konec Svatoplukova života je zahalen tmou, jeho bratra Spytihněva čeká utrpení. Když v roce 1197 opět vyrazí proti Přemyslu Otakarovi I., který vnikne do země a získává pražský stolec, nemine ho trest oslepením.

Přemysl si jako hlava rodu může takovou krutost dovolit. Nikdo neřekne ani slovo. S bratrem Vladislavem Jindřichem (1160/1165–1222) zároveň uzavře dohodu o dělbě moci ve státě.

Moravě rozčleněné na údělná knížectví zvoní umíráček, definitivně se stává markrabstvím.