Byla manželkou a spoluvladařkou faraona Achnatona (Amenhotepa IV.) a matkou Tutanchamona (asi 1342 př. n. l. – 1323 př. n. l.), překlad jejího jména zní „krásná žena přišla“.
Řeč je o věhlasné Nefertiti (asi 1370 př. n. l. – 1330 př. n. l.), jedné z výrazných panovnic starého Egypta.
Původ této ženy je zahalen rouškou tajemství, badatelé usuzují, že zcela jistě nebyla královského rodu, protože tituly jako „královská matka“ či „královská dcera“ nebyly nikde uvedeny.
Své jméno si později změnila na Nefernefruaton–Nefertiti, tedy „překrásné jsou krásy Atonovy, krásná žena přišla“, to souviselo s její důležitou rolí v kultu boha Atona, o které svědčí archeologické nálezy v Karnaku.
KDE SPOČINULA NAPOSLEDY?
K jednomu z největších tajemství, nad nímž si odborníci stále lámou hlavu, patří poslední místo odpočinku královny Kleopatry VII. (69 př. n. l. – 30 př. n. l.). Po tragické smrti jejího milence Marca Antonia (83 př. n. l. – 30 př. n.
l.) se Kleopatra nechala uštknout prudce jedovatým hadem. Těla obou milenců byla údajně pochována spolu, pouze místo zůstává neznámé. Podle starořeckého historika Plutarcha byl však Marcus Antonius zpopelněn:
„Poté, co se o tom královna dozvěděla, prosila Caesara, aby jí bylo dovoleno Antonia uctít tím, že na jeho památku nalije do poháru víno. To jí bylo dovoleno, a tak se vydala do hrobky, kde uctila urnu, jež obsahovala jeho popel.“
BYLA PRVNÍ FARAONKOU?
Dříve, než se k moci dostala Neitokret (23. století př. n. l. – 2216/2166 př. n. l.), mohly ženy panovat Egyptu pouze jako regentky za nedospělé následníky trůnu.
Jelikož není přítomen jakýkoli důkaz o tom, že by Neitokret měla syna, pravděpodobně tak byla vůbec první faraonkou v historii.
Podle některých badatelů je toto tvrzení však sporné, protože jméno Neitaqerti nebo také Nitocris zapsané na Turínském královském papyru je podle jejich teorií zkomoleninou mužského jména.