Vrchlabí je historické město, které je známé především jako vstupní brána do Krkonoš. Co má však Vrchlabí společného s Opatovicemi nad Labem a Řádem svatého Benedikta? Legendu o pokladu nesmírné ceny!

Existence města Vrchlabí je ve středověkých pramenech potvrzována především v kontextu církevních záležitostí. Dozvídáme se tak, kdy bylo zřízeno kaplanství, jaká byla provedena změna v personálním obsazení kněžských postů.

Neunikne nám ani vrchlabské probošství benediktinů se samostatným klášterem. Toto probošství bylo pobočkou benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem.

Legenda o pokladu

Bylo to právě tamní opatství benediktinů, které bylo ve 14. století považováno za pohádkově, chce se až rouhačsky říci nekřesťansky, bohatou církevní instituci.

Legendu o ohromném opatovickém pokladu pomáhal šířit i Mistr Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, kdy nechal zlato a cennosti odkrýt alespoň zraku císaře Karla IV.

Z Opatovic do Vrchlabí

Legenda o pokladu v Opatovicích nad Labem lákala poberty a dobrodružné povahy všeho druhu. V roce 1415 obsazují areál opatovického kláštera Jan Městecký z Opočna a Oto z Bergova. Poklad však nenalezli.

To husité si s hledáním pokladu hlavy nelámali, sudlice pozvedli a klášter pobořili. Po zániku mateřského kláštera v Opatovicích mizí z historie v roce 1424 i vrchlabské probošství.

Někdo si myslí, že opatovický poklad pohltila voda řeky, jiný se snaží racionálně pochopit obavu tehdejších mnichů, kteří se báli ztráty nashromážděného majetku.

Co by bylo chytřejší, než přemístit včas poklad z poněkud exponovaných Opatovic nad Labem do klidného a trochu i zapomenutého vrchlabského probošství?!

Je tak možné, že hledači opatovického pokladu by měli přesunout pozornost právě do Vrchlabí, vstupní brány Krkonoš.