Egyptští panovníci i po smrti jsou zřejmě nespokojeni, pokud s jejich ostatky nebo jejich pohřebním vybavením někdo manipuluje.  Mohl jejich hněv za řadu záhadných úmrtí hledačů pokladů a také za v potopení některých lodí, včetně Titaniku?

V této souvislosti lze z lodních neštěstí připomenout událost z roku 1818. Dva Italové, Enrico Menu di Minutoli a Gerolam Segato, pátrali v pohřebním Dšoserově komplexu po historických předmětech.

Ovšem našli jen prázdnou rakev faraona, ale opodál zůstaly alespoň jeho střevíce a posmrtná maska. A tak se rozhodli alespoň tyto pozůstatky spolu s rakví poslat do Evropy, jak jinak, než lodí. Ta se však v Severním moři z nevysvětlitelných důvodů potopí.

Lépe nedopadla ani loď s dřevěnou rakví faraona Menkaurea. Tu také po jejím nálezu nechal plukovník Richard Vyse v roce 1853 poslat do Anglie. Ale ani tato loď nedoplula, neboť na cestě kolem Španělska skončila na dně oceánu.

https://www.youtube.com/watch?v=zdAibSJN7B4

Záhadou je obestřeno i ztroskotání zaoceánského parníku Titanik v dubnu 1912. Ten se potopil po srážce s ledovcem, když z podivných důvodů zkušený kapitán Edward John Smith jej nechal plout nejvyšší rychlostí velice nebezpečným úsekem moře.

Podle jedné z verzí měl být do Ameriky převážen sarkofág významné egyptské panovnice Hatšepsut, která zemřela v r. 1457 př. n. l. Cenný náklad byl údajně při cestě uložen přímo za kapitánským můstkem Titaniku.

Podle druhé z verzí byla takto na Titaniku přepravována mumie významné egyptské věštkyni. Při její vykopávce byl pod její hlavou nalezen amulet s podivným nápisem, odkazujícím snad na posmrtný život:

„Prober se z mdlob, do nichž si upadla, a pohled tvých očí zvítězí nad vším, co se ti stalo.“

Jednal tehdy kapitán z pohnutek prestiže největší a nejrychlejší lodě na světě, nebo pod vlivem kletby egyptské panovnice, či věštkyně? Ani řada různých epizod na Titaniku při vyplutí či před srážkou nevěstila nic dobrého.

Například již v přístavu hrozila srážka s jinou lodí, chyběly dalekohledy na strážní věži, nebyla telegrafistou předána důležitá varovná zpráva, kapitán nechal loď jet ve tmě a mlze nepřiměřenou rychlostí, chyba byla i ve výpočtech vzdálenosti ledových ker apod.

Dohadů může být mnoho, ale skutečnost už se nikdy nedozvíme. Kletba či lidské selhání, nebo obojí?