Majestátní pozůstatky hradu Žumberk najdeme na Chrudimsku nedaleko Slatiňan. Tento poměrně málo známý hrad ze 13. století ještě dnes překvapí svou rozlehlostí. Jako jeden z nejstarších majitelů je znám jistý vladyka Pilunk.

Jednalo se zřejmě o odbojného a loupeživého rytíře, neboť byl roku 1318 souzen za škody, které způsobil svým sousedům.

Později měl hrad v držení rod pánů z Boskovic. Právě tento rod připomíná i erbovní kámen na nedalekém kostele.

Hrad dále přešel do držení Šternberků a po nich zde sídlil chrudimský hejtman Jan Kavalec ze Žumberka, jenž podepsal stížní list proti upálení Mistra Jana Husa. Na hradě se pak střídali další majitelé. Za držení Janovského ze Soutic bylo pak vypáleno stejnojmenné městečko.

Tajemné podzemí

Jako snad každý hrad, tak i Žumberk má podzemí, o kterém se vypráví zajímavé legendy. Vstup do něj se nachází v nejnižší části hradního prostoru, pod původním hospodářským dvorem. Stáří tohoto podzemí zatím neznáme.

Dnes vede schodiště do nejnižší části podzemí – jeskyně vytesané ve skále. Je dlouhá asi 7 metrů a 4,5 metru široká. Dál dnes zřejmě již nikam nevede, neboť je s největší pravděpodobností zasypaná.

Legendární poklad

Pověst vypráví, že v podzemí se nachází poklad, jenž hlídá sám čert v podobě černého psa. K pokladu je prý údajně možné dostat se pouze v noci před dnem svatého Jana Křtitele, kdy je v hradním sklepení vidět jasná záře, jež vychází z velké hromady dukátů.

Podzemní chodba až na Pražský hrad?

Podle jedné z legend prý vede podzemní chodba až na Pražský hrad do tajných komnat vrchního podkomořího.

Poněkud střízlivější pověst pak tvrdí, že chodba pokračuje pouze „jen“ do téměř čtyři kilometry vzdálené obce Lukavice nebo ke Kočičímu hrádku ve Slatiňanech, který je od Žumberka vzdálený asi sedm kilometrů.

Zlá čarodějnice?

Další pověst vypráví, že v době, kdy byl hrad v plné kráse, tryskala z kašny na hradním nádvoří pitná voda a panstvo i lidé v okolí byli spokojeni. Na hradě se často pořádaly bály a hostiny. Když však zemřela manželka hradního pána, drželi lidé dlouhý smutek.

Za pár let přijela na hrad na návštěvu krásná Ofélie, která pána očarovala – a hradní pán si ji nakonec vzal za manželku. A tak se slavila svatba, lidé byli opět šťastni, ovšem tentokrát nikoliv dlouho. Po svatbě se totiž paní Ofélie zcela změnila. Říkalo se o ní, že je to čarodějnice, jež pána očarovala.

Ďáblův trest

Dříve tu páni nikdy nikoho netrestali, ale teď prý vždy přišel trest doslova za každou maličkost. Už se navíc ani nekonaly žádné hostiny a bály, lidé se starali již pouze jen sami o sebe. Bylo tu smutno, až nakonec lidé z panství utíkali.

Rok po svatbě začali prý navíc z kašny na nádvoří vyskakovat ďáblové a odnášeli s sebou každého, koho viděli. Lidé se báli, proto raději utekli i ti, kteří zde předtím ještě stále zůstávali.

Když už čerti odnesli i hradního pána s paní, nikdo již na hradě nezůstal. Celý hrad tak nakonec zchátral…