Tento příběh se vyprávěl před několika lety v Singapuru. Popisuje snahu jedné zbloudilé duše dostat se domů.

V zemích, jako je Singapur, je zcela normální, že v jednom bytě žije několik generací, obvykle to bývají děti, rodiče a prarodiče. V bytě, kterého se týká tento příběh, žila žena s manželem, jedním dítětem a manželovými rodiči.

Tchán vstává brzy

Ženin tchán každé ráno vstával kolem páté a přesně v šest vyrážel do práce. Jeden den se žena probudila kolem sedmé s tím, že musí na záchod. Když si odskočila, spát se jí už nechtělo, šla do kuchyně udělat si snídani.

Během toho si všimla, že tchán je toho rána ještě v posteli a spokojeně oddechuje. Až sem je to úplně v pořádku, zvrat nastává v kuchyni.

Odešel jako obvykle

V kuchyni se žena střetla s tchyní a ptala se jí, co to, že je její manžel ještě doma. Tchyně se na ni však nechápavě dívala a řekla jí, že není, že odešel do práce v šest jako obvykle. Žena ale trvala na svém, viděla ho přece v posteli. Když se ale šli společně podívat, postel byla samozřejmě prázdná.

Bloudící duch

Když večer žena vyprávěla zážitek svému manželovi, nijak ho to neudivilo. Před lety v domě zemřel muž a říká se, že jeho duch od té doby bloudí domem a čas od času ho někdo spatří, jak spí v nějaké zrovna volné posteli.