27. září 1849: Básník a spisovatel Edgar Allan Poe odjíždí z Richmondu do New Yorku, kam ale nikdy nedorazí. Místo toho je v deliriu nalezen v Baltimoru, kde i záhadně umírá.
Domů     Paranormální jevy
Filmové centrum Manila: Přebývají tu duchové mrtvých dělníků?
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 22.12.2017
5.6tis
270
SDÍLENÍ
5.6tis
ZOBRAZENÍ

Křik z opuštěných místností, krev vytékající ze zdi či přízračné končetiny trčící zpoza dveří. Tyto hrůzné scény čekají na návštěvníky Filmového centra v Manile. Jejich příčinou je prý dávná tragédie, při které zahynulo několik dělníků.

Kolem chátrající budovy Filmového centra ve filipínské metropoli kráčí muž. Proti němu jde neznámý cizinec. Cizinec muže zastaví, vtiskne mu do ruky vizitku a žádá, aby zavolal jeho rodině a vyřídil, že je vše v pořádku a brzy se vrátí.

Muž tomuto přání vyhoví. Po vytočení uvedeného čísla se však ozve ženský hlas, který volajícímu zmateně vysvětlí, že sice popisuje jejího manžela, ale ten už před lety zemřel při stavbě Filmového centra.

Toto podivné setkání je jedno z mnoha, která se k budově váží. Centrum mělo být v 80. letech středem zdejšího kulturního dění, místo toho začne budova rychle chátrat. Za všechno může tragédie, jež se během výstavby komplexu odehrála.

TRAGÉDIE, KTERÁ SE NEMUSELA STÁT

Filipínská první dáma Imelda Marcos (*1929) má velkolepý plán, podle kterého bude v roce 1982 nový komplex v Manile hostit velký filmový festival a později se sem přenese mezinárodní filmový festival z Cannes.

Zdá se však, že plán je předem odsouzen k neúspěchu. Na stavbu dohlíží Betty Benitez, manželka tehdejšího náměstka ministra pro lidská sídla. Ta však mění plány za pochodu a snaží se stavbu dokončit v rekordním čase.

Na stavbě se 24 hodin denně pohybují tisíce dělníků. Zoufalá situace na staveništi a bezohledný hon za penězi nakonec vyústí v tragédii, která si vyžádá několik lidských životů. Jejich přesné číslo dosud nikdo nezná.

Nejen těla obětí, ale i jejich duše prý dodnes přetrvávají v potemnělých zákoutích budovy.

Ve 3 hodiny ráno 17.listopadu 1981 se zřítí lešení a nejméně 169 dělníků padá do rychleschnoucího betonu. Imelda Marcos ovšem incident okamžitě zahalí nepropustným pláštěm. K dělníkům nesmí záchranáři ani sanitky, dokud si první dáma nepřipraví oficiální prohlášení.

Záchranářům je nakonec povoleno vejít až 9 hodin po kolapsu konstrukce. Mnoho mužů je už definitivně pohřbeno v betonovém hrobě. Betty Benitez, žena, která má stavbu na starosti a může vše ovlivnit, nepovolí vysekání mužů z betonu, z nichž někteří jsou prý ještě naživu.

Znamenalo by to zdržení stavby a ohrožení plánovaného data dokončení. Místo toho prý těla nechá zalít další vrstvou betonu.

ZAPLATILA ZA BEZOHLEDNOST ŽIVOTEM?

Přestože se stavba dokončí a filmový festival dva měsíce po nehodě proběhne, vznáší se nad ním pochmurný opar nedávného neštěstí. Zájem o Filmové centrum je nevalný a když ho po několika letech poškodí zemětřesení, je budova zcela opuštěna.

Zůstávají tu prý jen přízraky dělníků, jejichž křik a nářek se ozývá opuštěným areálem a ze země trčí přízračné části těl. Mnozí turistů tu prý pořizují fotografie s podivnou mlhou nebo přízračnými postavami v záběru.

Za zmínku také stojí fakt, že jen několik měsíců poté Betty Benitez umírá za nejasných okolností při automobilové nehodě, kdy s dalším významným politikem z neznámých důvodů cestuje uprostřed noci. Jejich vůz ale náhle vyletí ze silnice a Benitez je na místě mrtvá.

KOLIK ZŮSTALO MRTVÝCH?

Manilští začínají již brzy po nehodě prohlašovat, že v budově straší. Mnozí z nich kvůli tomu odmítají ve Filmovém centru pracovat nebo jej navštěvovat. Kolik vlastně zahynulo dělníků není dosud známo. Často uváděný počet je 169, podle tisku jich však bylo 36.

Dokument odvysílaný v roce 2005 ale tvrdí, že zemřelo méně než tucet lidí a všichni byli důstojně pohřbeni. Poslední verze se však s přihlédnutím k původnímu zatajování neštěstí zdá méně pravděpodobná.

Když filipínská politička Imee Marcos (*1955) do filmového centra přivádí médium, upadá muž do transu a místo zdejšího dialektu promluví plynou angličtinou. „Nyní jich tu je 169,“ říká.

„Betty je tu s námi.“ Bez ohledu na počet obětí je místo dávnou tragédií bezesporu poznamenáno. Dojdou mrtví dělníci někdy svého klidu?

Foto: Rogue.ph
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 26.9.2022 1.2tis
Prvním, kdo se zabývá paranormální fotografickou metodou myšlenkové fotografie, je japonský profesor psychologie Tomokichi Fukurai (1869–1952) z císařské univerzity v Tokiu. Využívá fotografické desky zabalené do neprůsvitného materiálu, které drží fotografované osoby.     Právě na těchto deskách se mají objevovat jejich myšlenky. Fukurai pracuje s mnoha lidmi, které označuje za média. Provádí experimenty mající […]
od Adriana Vojtíšková 26.9.2022 1.3tis
Uri Geller (*1946) je muž, jenž prý disponuje snad všemi druhy nadpřirozených schopností. Geller proklamuje, že dokáže silou mysli ohýbat příbory či hýbat s věcmi. Veřejně předvádí, jak dokáže číst myšlenky, či pouhou silou vůle zastaví výtah.     Od poloviny 90. let 20. století se navíc pouští i do myšlenkografie. Člověk, který má mít […]
od Mirek Brát 24.9.2022 2.9tis
Přízračná plavidla, takzvané lodě duchů, se zjevují ve všech světových oceánech. Patří k nim i plachetnice zmiňovaná v amerických folklorních legendách. Místo jejího jména se nám dochovala pouze identita kapitána. Byl to don Sandovate. Se svojí lodí je těsně spojený, a to doslova! Doba objevování, potažmo dobývání Nového světa, byla v Evropě příležitostí pro množství dobrodružných povah. Patřil […]
od Mirek Brát 23.9.2022 2.7tis
Rok 1948 byl nervózní dobou nejen v našich zeměpisných šířkách, ale i ve Spojených státech. Rozbíhala se epocha studené války, a tak klidu nepřidalo, když se u přísně střežených laboratoří v Los Alamos objevily záhadné světelné úkazy. Přiletěli jimi na exkurzi sovětští špióni, nebo se pod prsty tamních vědců chtěli podívat jejich mimozemští kolegové? Podivná létající zelená […]
od Eva Soukupová 23.9.2022 3.1tis
Hora, na které se údajně začaly psát dějiny českých zemí, je obklopena řadou pověstí a záhad. V okolí Řípu bývají často pozorovány podivné světelné jevy a piloti malých letadel při přeletu nad Řípem údajně zaznamenávají nevysvětlitelné poruchy přístrojů. Nad plochou krajinou Středočeské tabule vystupuje už z velké dálky viditelný 455 metrů vysoký kopec. Tím je […]