Jak by se vám líbilo pracovat na místě, kde každé ráno uklízečka na zemi vidí ležet ohořelé dětské prstíky? Pro starou Indonésanku jako kdyby to byla ta nejnormálnější věc na světě. Nevěří, že jsou skutečné.
Podle ní patří duchům tragické minulosti hypermarketu Yogya a každý tady ví, že ty je lepší ničím neprovokovat. Nebo by se vám mohly sevřít kolem krku…
Hodně ponurou minulost za sebou má indonéský hypermarket Yogya Department Store, tyčící se na východním předměstí Jakarty ve čtvrti Klender. Roku 1998 Indonésii na dva týdny sevřou pouliční nepokoje způsobené ekonomickou krizí v Asii.
Lidé rabují obchody jako zběsilí, Yogya Department Store někdo i úmyslně zapálí. Tragickým výsledkem je 486 obětí, ušlapaných a uhořelých. Po rekonstrukci je budova znovuotevřena v roce 2000, ale už není jako dřív.
Divných historek tu zaměstnanci zažívají spoustu. Uklízeč Oca Lesmana (*1985) říká: „Lidi tady někdy upadají do zvláštního transu.
Slýchám tu i divné zvuky, jako kdyby do sebe narážely stoly nebo se rozbíjelo sklo.“ Na duchy věří, ale nebojí se, protože ho dle jeho slov chrání Bůh.
Nadpřirozeno je všude
Hodně bizarní svědectví přidává Evi (*1980), prodavačka z parfumerie:
„Jednou jsem v zadní uličce viděla ohořelé dětské prsty, a uklízečka na ně prý naráží každé ráno!“ Abud (*1978), zdejší pracovník ostrahy, rovněž slyšel o zákaznících propadajících do transu a vypráví, co viděl jeho kamarád:
„Pozoroval ženu táhnoucí nákup a dítě. Oba se pohybovali velice zvláštní chůzí. Když k nim přišel, žena na něj začala křičet, že čeká na manžela. A pak náhle zmizela…“ Jde o pozůstatek hrůzného požáru?
Na druhou stranu najdete v Yogye i dlouholeté zaměstnance, kteří se nikdy s ničím zvláštním nesetkali. Čí tvrzení mají blíž realitě?
