V krajině pohoří Brecon Beacons, na jihovýchodě Walesu, stojí takřka uprostřed ničeho kamenný obelisk. Je připomínkou tragické, bolestné události, k níž tu došlo roku 1900, a zároveň varováním pro ostatní – nespouštějte své děti ve zdejší přírodě z očí. Už se vám nikdy nemusí vrátit domů…

Tehdy se 4. srpna rozhodne pan Jones z vesnice Maerdy vzít s sebou pětiletého synka Tommyho na návštěvu ke svým rodičům. Ti žijí na farmě v Breconu. Část cesty jedou vlakem, pěšky pak dojdou až do vsi Login, odkud už to není daleko.

Zde udělají v 8 hodin večer zastávku, aby se občerstvili. Náhle se malý Tommy raduje, vidí dědečka a také třináctiletého bratrance Wiliama! Starší Jonesové je posílají, aby zaběhli na farmu a řekli babičce, že už návštěva dorazila.

Chlapci vyrazí, jenže někde uprostřed trasy se malý Tommy začíná víc a víc bát, protože už je tma. Pláče a chce zpátky k tátovi. William mu tedy řekne, ať se vrátí a dál pokračuje sám. Je to osudová chyba. Vystrašený Tommy zřejmě někde špatně zabočí. Nevrátí se ani do vsi za tátou a dědou, ani na farmu k babičce a bratranci.

Marné naděje

Pan Jones na nic nečeká a okamžitě zburcuje všechny lidi v okolí, aby mu pomohli synka najít. Úvodní noc se nezadaří a nic se na tom nezmění ani v dalších dnech a týdnech. K hledání se přidávají farmáři, policisté, vojáci. Pročesávají každý metr půdy, marně.

Až se jedné noci zdá paní Hammerové, manželce zahradníka z Breconu, sen o tom, jak chlapce objeví.

Několik dalších neklidných nocí nemůže spát, až konečně přiměje muže, aby vzal koně a s ní i s pár příbuznými vyrazil do pohoří Brecon Beacons, kde ve snu Tommyho našla.

Je neděle 2. září 1900, napětí stoupá, žena ví, že někde tam to musí být, když najednou její muž vykřikne!

Našel tělo Tommyho Jonese… Nikdo nechápe, jak se pětiletý chlapec na tak vysoké místo sám vyškrábal a všem se svírá srdce nad představou, jak moc se musel bát, než zemřel na vyčerpání a podchlazení. Věřme, že varovný obelisk zajistí, aby se už nikdy nic takového neopakovalo.