Procházeli byste se raději v parku, nebo na hřbitově? Většina lidí by zřejmě zvolila první možnost. Pokud byste se ale přeci jen nemohli rozhodnout, jsou tu pro vás na pražském Žižkově Mahlerovy sady. Ty, ačkoliv se to dnes už nezdá, jsou totiž parkem i hřbitovem v jednom.      Obří televizní věž na pražském Žižkově je nejvyšší stavbou našeho

Oblíbený Večerníček vytvořil dnes již legendární soupeření dvou hlavních postav. Samozřejmě, jde o Krakonoše a Trautenberka. Krakonoš je pohádková bytost. Záhadný je ovšem i jeho rival. Žil někdy v Krkonoších nějaký reálný Trautenberk? Zatímco o bájném vládci Krkonoš dohledáte odborné i kratochvilné čtení, o Trautenberkovi se obecně ví jen o málo

Nový zámek stojí na vyvýšenině mezi Lanškrounem a obcí Rudoltice. Ovšem z jeho slávy se příliš nezachovalo. Zámek na Zámeckém vrchu si nechal postavit Adam Ondřej z Lichtenštejna. Stavba začala v roce 1700 a trvala celých 12 let. Třípatrová budova měla v každém patře čtrnáct sálů vyzdobených nástěnnými malbami. A k zámku patřil i velký park. NEPŘÍZEŇ OSUDU D

Na vrcholu Černé hory jsou viditelné záhadné terénní valy, které vznikly nepochybně jako dílo lidských rukou. Kdo a proč zde prováděl v horském prostředí jistě náročné zemní práce? Jedna odvážná spekulace tvrdí, že se Černá hora stala součástí nájezdů mongolské armády ve 13. století. Archeologické expedice cílily na vrchol Černé hory již v 19

Jarní lyžování v oblíbeném krkonošském středisku Pec pod Sněžkou si můžete zpestřit pátráním po tamním poustevníkovi Závišovi. Pobýval prý v lese pod současnou sjezdovkou Hnědý vrch. Dodnes najdeme v Peci pod Sněžkou letmé připomínky na jeho možnou existenci. O poustevníkovi Závišovi se zmiňuje například publikace Luboše Y. Koláčka: Krkonoše, ráj

Egregor má být nadpozemská bytost působící jako shromažďovač energií. Je obdařena inteligencí svých tvůrců a nastřádanou energetickou sílu dokáže využít ke zničujícímu útoku na dálku. Skupina českých hermetiků se připravuje k povolání této astrální postavy. Jejich cíl: Adolf Hitler. Čekají na pokyn od prezidenta Edvarda Beneše, aby se dali do díla. Jenže se nedočkají… [gallery ids="98328,983

Tento kostel na Starém Městě v Praze byl postaven v rozmezí let 1178 až 1187. Jednou stranou přiléhal k hradební zdi, a proto má zajímavý název: „Kostel svatého Martina ve zdi“. Stojí v dnešní Martinské ulici. Ta je spojena úzkým průchodem s Národní třídou. Zajímavý architektonický detail kostela však musíme hledat nejméně osm metrů nad našimi hlavami, takže málo kdo si jej všimne. Jde o ka

Stalo se to na počátku 20. století. Lékař Martin Hoffmann z obce Nowy Kosciol (současné Dolnoslezské vojvodství) byl na turistickém výšlapu v lokalitě krkonošských Sněžných jam. Najednou se před ním objevil záhadný tvor, který se nepodobal žádnému známému zvířeti. Byl asi metr vysoký, pohyboval se na zadních končetinách… Potkal MUDr. Hoffmann bájného krkonošského černého ďábla? [gallery ids

Slavný dramatik Shakespeare má ve svém díle jednu „českou stopu“. Jedná se o hru Zimní pohádka, která se částečně odehrává v Čechách. Ve hře máme dokonce i českého krále. Popis geografie Čech však ve hře značně pokulhává. České království má mořské pobřeží... V čem se utnul „Mistr tesař“ světového dramatu? Zimní pohádka byla napsána pravděpod

Nad městem Kdyně v západočeském kraji se nachází zřícenina hradu Rýzmberk. Byl založen asi v druhé polovině 13. století za vlády krále Přemysla Otakara II. Jeho úkolem byla ochrana obchodní stezky z Bavorska procházející Všerubským průsmykem. Každý správný hrad by měl být opředen nějakou pověstí. A právě k tomuto hradu se váže jedna z mnoha legend, a to o panně Apoleně. [gallery ids="97724,977