Na první pohled jde o obyčejný kus pergamenu. Když se na něj ale podívají historici, kartografové i záhadologové, začíná jedna z největších diskusí moderní historie.

Osmanský admirál Piri Reis roku 1513 kreslí mapu světa, která překvapuje přesností pobřeží Afriky a Jižní Ameriky.

Někteří v ní vidí důkaz ztracené civilizace nebo dokonce znalost Antarktidy dávno před jejím objevením. Jiní tvrdí, že jde o mistrovské dílo renesanční kartografie. Kde tedy leží pravda?

V roce 1929 objeví pracovníci při katalogizaci sbírek paláce Topkapi v Istanbulu neúplnou mapu nakreslenou na gazelí kůži.

Jejím autorem je osmanský admirál a kartograf Piri Reis (asi 1467 – asi 1554), který ji dokončuje v roce 1513. Zachovaná část zachycuje západní Evropu, severní Afriku, Atlantský oceán i východní pobřeží Jižní Ameriky.

Překvapuje mimořádnou přesností na dobu, kdy Evropané teprve začínají objevovat Nový svět.

Sám Piri Reis na mapě píše, že při její tvorbě využívá přibližně dvacet starších pramenů, a to arabské mapy, portugalské námořní mapy, antické podklady i jednu mapu Kryštofa Kolumba. Právě tato poznámka se později stává živnou půdou pro nejrůznější spekulace.

Odkud pocházejí ony tajemné předlohy? Mohly být mnohem starší, než si dnes dokážeme představit?

Antarktida bez ledu

Největší rozruch vyvolává spodní část mapy. Od 60. let 20. století ji někteří autoři, zejména americký profesor Charles Hapgood, označují za pobřeží Antarktidy bez ledového příkrovu.

Pokud by měli pravdu, znamenalo by to, že někdo zmapoval jižní kontinent tisíce let před jeho oficiálním objevením v roce 1820. Záhadologové proto hovoří o ztracené vyspělé civilizaci, která měla mimořádné kartografické znalosti, jiní dokonce o odkazu Atlantidy nebo mimozemšťanů.

Tyto teorie zní fascinujícím způsobem a dodnes se objevují v knihách i televizních dokumentech. Historické důkazy pro ně ale chybějí.

Moderní analýzy ukazují, že údajná Antarktida spíše představuje zkreslené pokračování jihoamerického pobřeží nebo tehdy běžně zobrazovanou hypotetickou pevninu Terra Australis, kterou kartografové kreslí na mapy dlouho před skutečným poznáním jižních oblastí.

Spousta nezodpovězených otázek

Historici dnes považují mapu především za mimořádnou kompilaci nejlepších geografických znalostí své doby.

Kartograf Gregory C. McIntosh, autor nejpodrobnější odborné studie o Piri Reisově mapě, upozorňuje, že její přesnost není výsledkem tajemných civilizací, ale pečlivého spojení portugalských, španělských a arabských námořních map.

Odmítá také rozšířenou představu, že mapa zobrazuje Antarktidu nebo že obsahuje neznámé technologie starověku.

Podobně německý orientalista Paul Kahle upozorňuje, že Piri Reis čerpá z dostupných pramenů své doby a vytváří jedno z nejvýznamnějších kartografických děl raného novověku. Přesto zůstává několik otázek nezodpovězených.

Většina map, z nichž osmanský admirál vychází, se totiž nedochovala. Nikdo proto přesně neví, jak vypadaly, ani jak přesné byly. A právě tato prázdná místa nechávají dodnes otevřené dveře fantazii.

Mapa Piriho Reise tak stojí na fascinující hranici mezi ověřenou historií a jednou z největších kartografických záhad světa.