Ve scénáři většiny čarodějnických procesů nechyběl jeden podstatný bod. Byla jím údajná čarodějnická shromáždění – sabaty konaná na nějakém odlehlém místě. Účastnit se jich měly ženy vedené ďáblem. Dost možná, že za všechno mohla tajemná slovanská bohyně Mokoša!

Mokoša je ve slovanské mytologii chápána jako bohyně matka. Její gesce však zatím není zcela pochopena. Předpokládá se, že mohla mít něco společného i s řeckou bohyní lásky a krásy Afroditou. V mytologii západních Slovanů se jí nejvíce podobá bohyně Živa.

Tajná lesní shromáždění

Při šíření křesťanství se misionáři vždy snažili co nejvíce potlačit původní pohanské mýty. Stejné tomu bylo i v případě kultu spojeného s bohyní Mokošou.

Někteří badatelé se domnívají, že církevním otcům mohlo velmi vadit, že kult této bohyně vyžadoval i noční tajná shromáždění žen. Co se na těchto shromážděních mohlo dít?

Vzhledem k tomu, že Mokoša byla chápána jako bohyně s patronátem nad plodností, nelze vyloučit, že tato shromáždění měla skutečně i nějaký sexuální kontext. V jednom z církevních kázání byla tato bohyně dokonce spojována s hříšným chováním – masturbací.

Pohanství versus křesťanství

Praktikování lesních shromáždění na počest bohyně Mokoši tak opravdu mohlo stát na počátku čarodějnických procesů. Strážci křesťanské víry se mohli jen domýšlet, jaké pohanské rituály zde probíhají.

Křesťanská církev někdy vzala pohanské obyčeje na milost a včlenila je operativně do svojí věrouky.

Jindy však proti nim tvrdě vystupovala a jejich projevy bez milosti potlačovala. Ženy se vracely z lesního shromáždění na počest bohyně Mokoši a netušily, že první hranice již byla navršena. Zítra nebo pozítří ji snadno zapálí jiskry nenávisti…