Klášter v Plasích patří k nejzáhadnějším barokním stavbám v Česku. Většina lidí zná příběh o budově postavené na tisících dubových pilot zapuštěných do vody.
Jenže pod nohama návštěvníků se rozprostírá ještě jiný svět, ato spletitý systém chodeb, štol a technických prostor. Nachází se tam neznámé podzemí, nebo jde jen o přikrášlené legendy?
Když člověk sestoupí pod plaský klášter, snadno podlehne dojmu, že se ocitá v labyrintu plném tajemství. Vlhké kamenné stěny, tlumené světlo a ticho narušované jen kapkami vody přímo vybízejí k představám o tajných chodbách vedoucích kilometry daleko.
Skutečnost je však možná ještě zajímavější. Pod konventem se skutečně nachází rozsáhlý technický systém, který vzniká především kvůli odvětrávání a regulaci vlhkosti monumentální stavby Jana Blažeje Santiniho Eichela (1677-1723).
Dlouhá podzemní chodba, označovaná jako vzdušník, obíhá rajský dvůr a funguje jako důmyslný větrací i tepelný systém. V létě akumuluje teplo, v zimě pomáhá chránit stavbu před promrzáním.
Tak rozsáhlé propojení vodního a vzdušného systému je v evropském měřítku mimořádné.
Chodba s neznámou funkcí
Právě technické podzemí ale živí řadu pověstí. Místní si po generace vyprávějí o zazděných chodbách, tajných únikových cestách i dosud neprozkoumaných prostorách. A překvapivě na těchto příbězích zůstává zrnko pravdy.
Archeologové Národního památkového ústavu totiž v posledních letech skutečně zkoumají středověkou podzemní chodbu, jejíž existence byla dlouho známá jen z rukopisu plaského řeholníka Benedikta Scheppla z roku 1744.
Teprve moderní výzkum potvrzuje, že nejde o pouhou legendu. Funkce této chodby ale stále není jednoznačně objasněna. Badatelé zvažují, zda sloužila k hospodářským účelům, jde o součást staršího kláštera nebo měla úplně jinou funkci.
„Ne všechny archeologické otázky mají okamžitou odpověď,“ připomíná archeolog a historik Petr Rožmberský, který se dlouhodobě věnuje dějinám plaského kláštera.
Dokonale promyšlená stavba
Existují tedy pod klášterem ještě neznámé prostory? Odpověď zní: pravděpodobně ano, ale ne ve smyslu romantických představ o nekonečných tajných tunelech.
Archeologové sami připouštějí, že celý podzemní systém ještě není zcela prozkoumaný a některé části zůstávají nepřístupné nebo čekají na další výzkum. To ovšem neznamená, že pod Plasy leží ukryté poklady nebo rozsáhlé podzemní město.
Historik umění Mojmír Horyna, přední znalec Santiniho architektury, opakovaně zdůrazňuje, že největším zázrakem Plas není žádná tajná chodba, ale samotná technická genialita budovy.
„Santiniho stavby překvapují promyšleností i tam, kde ji návštěvník vůbec nevidí,“ shrnuje podstatu tohoto mimořádného díla.
A právě v tom spočívá největší tajemství Plas – ne v legendách, ale v tom, že ani po třech stech letech ještě zcela nerozumíme všem důmyslným řešením ukrytým pod jejich podlahami.
