Na vrcholu hory Buzludža ve středním Bulharsku vyrostl na počátku osmdesátých let minulého století futuristický památník. Nezasvěcenému by snad připadal jako pomník upomínající na první přistání UFO a naplněná očekávání v rámci setkání třetího druhu…

Omyl! Monument byl věnován dějinné cestě vedoucí k založení Komunistické strany Bulharska. Buzludžský památník byl vybudován v tehdy oblíbeném architektonickém stylu brutalismu. Celá oblast byla hojně propagována oficiální ideologií.

Památník byl pečlivě udržován. To však skončilo s pádem komunismu v Bulharsku.

„Něco“ se dívá…

Nyní netradiční objekt chátrá a zatím marně se hledá jeho další využití. Přesto si svoje návštěvníky najde. Mnozí se však už nikdy nechtějí na místo vrátit. Proč? Čím je Buzludža tak vyděsila?

Návštěvníci měli pocit, že je sledovaly neviditelné oči, zkrátka, že je „něco“ v areálu doprovázelo. Použili jsme výraz „něco“, protože se prý muselo jednat o nějakou temnou entitu. Tyto pocity doprovázely stavy úzkosti a záchvaty paniky.

Zní to sice jako pohádka, ale řekněte to lidem, kteří se vrátili z Buzludže s bledou tváří a čelem zborceným potem… Co straší v bývalém komunistickém památníku?

Strašidelné místo

Odborníci se domnívají, že psychická nepohoda návštěvníků i pocity, že jsou sledováni, vyplývají z formy i původního poslání památníku.

U citlivých lidí může vyvolat výše uvedené pocity jednak samotná architektura brutalismu, tak i odlehlost lokality i její současný neutěšený stav.

Strašidelná místa iniciují strašidelné pocity. Ponurá monumentalita tohoto místa prý není vhodná pro slabší povahy a může vyvolat pocity depersonalizace. Nebo je snad všechno jinak a v památníku se děje něco nekalého, co neumíme správně pochopit ani popsat? Kdoví…