Zatímco naše děti panenky spíše uklidňují, nebo je dokáží zabavit, dospělí jsou často pohledem na tyto nevinné hračky znepokojeni. A není divu, příběhů o posedlých a strašidelných panenkách jsou desítky a jsou známy po celém světě.

Jeden z nejznámějších panenkových příběhů pochází z Japonska a vypráví o Okiku doll, panence, které samy rostly vlasy.

Příběh Okiku doll začíná už v roce 1918, kdy si ji na ostrově Hokkaido zakoupil chlapec, který ji chtěl věnovat své mladší sestře. Ta si hračku rychle zamilovala a hrála si s ní každý den. Dokonce ji pojmenovala po sobě – Okiku.

Dívka však brzy na to záhadně onemocněla a nedlouho poté zemřela. Jako památku na svou dceru umístila její rodina na pamětní oltář právě panenku Okiko. A brzy poté si všimla podivné skutečnosti.

ZÁHADNÉ VLASY

Černé vlasy, které měla původně panenka dlouhé až na ramena, začaly náhle pomalu, ale zcela jistě růst. Za nedlouho dorostly panence do nepřirozené délky a sahaly jí až ke kolenům.

Rodina si byla jistá, že za růst vlasů může duch jejich dcery, který se nějak do panenky přenesl. Rodina se následně pokusila vlasy ostříhat. Ty ale poté zase pomalu dorostly do předchozí délky ke kolenům.

Po několika letech, kdy se rodina stěhovala, odevzdala panenku do nedalekého kláštera, aby mohl duch jejich dcery klidně odpočívat. Kněží, kteří panenku přijali, se brzy sami přesvědčili o tom, že si rodina příběh nevymyslela.

Vlasy Okiku prostě dál rostly stejně, jako by byly lidské. V klášteře panenka leží dodnes, uložená v dřevěné krabici, kde její vlasy údajně stále dorůstají do délky ke kolenům, když se ostříhají. A vysvětlení tohoto záhadného jevu? To je zatím v nedohlednu.