Tajemný sluneční kámen, který měl Vikingům sloužit jako navigace za oblačného či mlžného počasí, byl dlouho považován za neprokázaný mýtus. Vědci ale dokazují, že navigace pomocí takového kamene je skutečně možná a navíc pozoruhodně přesná.
Vikingové vládli vodám Severního Atlantiku v letech 900 až 1200 n. l. Byli to zkušení mořeplavci se silnými loděmi a vynikající navigací, která jim umožnila na moři cestovat i tam, kam by se jiní neodvážili.
K navigaci využívali typ slunečních hodin, které byly zřejmě poměrně přesné. Co však dělali, když bylo zataženo nebo mlha?
NENÍ TO MÝTUS
Vikinské příběhy předávané z generace na generaci tvrdí, že to bylo pomocí slunečních kamenů, které navigátorům umožňovaly najít slunce i v zamračených dnech.
Prokázání pravdivosti těchto pověstí však bylo problematické, neboť žádný sluneční kámen nebyl nikdy nalezen na vraku vikingské lodi ani v její blízkosti.
Až v roce 2002 byl na vraku anglické lodi ze 16. století nalezen krystal, jehož použití se Angličané od Vikingů zřejmě naučili.
PŘESNOST TAKŘKA NA 100 PROCENT
V roce 2018 navíc dvojice vědců z ELTE Eötvös Loránd University v Maďarsku provádí počítačové simulace, které dokazují, že pověsti o Vikinzích používajících sluneční kámen k navigaci v oblačném počasí mohou být pravdivé.
Během různých testů se ukázalo, že při vhodném použití krystalu by mohla být jeho přesnost přibližně 92,2 až 100 procent.
