Pozorování duchů a přízraků je vždycky unikátní událostí. Čas od času se ale takové případy ukáží na místě, kde bychom to čekali nejméně – v soudní síni. Jeden takový případ se odehrál na konci 19. století. V době, která přála okultním praktikám a spiritismu. 

V roce 1897 veřejnost s napětím sleduje vyšetřování smrti Američanky Elvy Zony Heaster (?–1897) z městečka Greenbrier v Západní Virginii. Ta je jednoho dne nalezena mrtvá ve svém domě.

Její zdánlivě zdrcený manžel nechce po celou dobu nikoho pustit k  tělu a její krk zakrývá šátky.

Několik dní po pohřbu přichází za tamním státním zástupcem matka zavražděné, Mary Jane Heaster, se slovy, že se jí zjevil duch její dcery a prozradil, že byla zavražděna manželem.

Tělo je následně exhumováno a při pitvě lékaři zjišťují, že mrtvé byl rozdrcen krk. Jak se ale k údajnému svědectví ducha postavil soud?

DUCH MU NEPOMOHL

Americký publicista Daven Hiskey vysvětluje, že zpočátku nikoho z obžaloby nenapadlo vůbec ducha vytahovat a používat ho jako nějaký argument před porotou.

„Státní zástupce se bál, že by matka zavražděné vypadala jako blázen a že by její svědectví bylo úplně zrušeno.“ Paradoxně tak svědectví ducha nakonec vytáhl sám obhájce údajného vraha v domnění, že tím svému klientovi pomůže.

Jenže Mary vzápětí podává tak uvěřitelný a do sebe zapadající příběh, že se porota téměř bez výhrad přiklání na její stranu.

PŘESVĚDČILA JE MATKA?

A ačkoliv neexistují žádné jednoznačné důkazy, manžel Elvy je nakonec především díky tomuto svědectví odsouzen za vraždu. „Na náhrobku Elvy je dodnes nápis, že jde o jediný známý případ, kdy výpověď ducha pomohla odsoudit vraha,“ dodává Daven Hiskey.

Většina historiků ovšem poukazuje na to, že v celém soudním případu hrály největší roli zřejmě velmi dobré argumentační a přesvědčovací schopnosti Mary Jane Heaster. Dodnes totiž neexistuje důkaz, že by byl její příběh o duchovi zavražděné dcery pravdivý…