V roce 1728 došlo v maďarském Szegedu k velkému čarodějnickému procesu. Celkem dvanáct mužů a žen zde bylo následně upáleno v lokalitě takzvaného Čarodějnického ostrova v zalesněném území vstupujícím do toku řeky Tisy. Říká se, že celé místo je stále prokleté…
Čarodějnický ostrov je nyní oblast mezi dolní částí města Szeged a Tisou. Ze striktně zeměpisného hlediska se však nikdy nejednalo o ostrov, ale maximálně o poloostrov obklopený ostrým ohybem řeky.
Hledání viníka za sucho
V době čarodějnického procesu v Szegedu bylo pronásledování údajných čarodějnic v Evropě již dávno za zenitem, proto celá záležitost poutala velkou pozornost.
Na počátku cesty, které vedla k planoucím hranicím, byla pověrčivost místních občanů násobená suchem a lokálním hladomorem. Hledal se viník, na kterého by bylo možné ukázat jako na strůjce obecného nedostatku a strádání.
Divadlo hrůzy a bolesti
První obviněnou byla místní porodní bába. Výslechy a mučení přiváděli do vězení další údajné čarodějnice a čaroděje. Během mučení několik lidí zemřelo. Čekající hranice se však nemusely obávat, že na nich dojde potrava pro plameny.
Dne 21. července 1728 byly vyneseny hrdelní rozsudky a o dva dny později se na Čarodějnickém ostrově konalo hrůzné divadlo. Odsouzenci umírali po trojicích připoutaní ke čtveřici kůlů.
Záhada dvanácti amuletů
O lokalitě Čarodějnického ostrova se začalo říkat, že je prokletá. Návštěvníci tam prý v šumění listí slyšeli lidské hlasy. Svědkové hlásili i optické halucinace, když se jim v lese zjevovaly tváře mrtvých.
Bezprostředně po popravě zde prý bylo nalezeno v popelu dvanáct zvláštních amuletů. Bezpochyby patřily popraveným. Podivné ovšem bylo, že v době popravy na sobě muži a ženy žádné šperky neměli.
