Vypadá jako velký červ nebo snad obrovská šiška, jeho hlava se podobá kočičí a za ní mu vyrůstá jeden pár pracek.

Jeho domovem jsou zalesněné vrcholky Alp, přičemž některá obzvláště dramatická svědectví přicházejí ze sousedního Rakouska, kde dokonce setkání s ním skončilo smrtí.

Jeho jméno v překladu znamená „prackatý červ“, což zcela vystihuje jeho podivný vzhled.

Tatzelwurm je půl metru až metr dlouhý (některé prameny uvádějí až dvoumetrovou délku, pozn. red.), tlustý je jako paže dospělého muže a podobá se obrovské šišce nebo velkému červu.

Jeho hnědé tělo pokryté šupinami je zakončeno špičatým ocasem a podle některých svědků má na hřbetu hřeben či štětiny. Za jeho kočičí hlavou s velkýma pronikavýma očima a za ní vyrůstá jeden pár jakýchsi pracek. Zadní končetiny zřejmě nemá, nebo zakrnělé.

Někde je znám také jako mléčný červ, neboť prý na pastvinách saje kravské mléko přímo z vemene. To, že se tatzelwurm nachází někde poblíž, obvykle ohlašuje pronikavý hvizd, jindy zase syčí jako kočka.

Ti, kteří tyto charakteristické zvukové projevy zaslechnou, se raději rychle vzdalují opačným směrem. Nejenže je tento netvor docela děsivý, může podle dochovaných pověstí být i velmi nebezpečný!

Jeho kůže totiž vylučuje jakýsi silný jed a cítí-li se ohrožen, útočí na oběť rychlými skoky a bojuje s urputnou agresí. Jsou to jen povídačky, nebo pravdivá svědectví o přítomnosti dosud neznámého tvora?

Skryté nebezpečí

Jednou ze známých obětí tatzelwurma je Rakušan Hans Fuchs, jehož smrt v roce 1799 dodnes připomíná malý pomníček nedaleko města Unken poblíž Salzburgu.

Na sedláka při sběru lesních plodů zaútočí dva tvorové, které později popíše jako „obrovské ještěrky“, a přivodí mu infarkt. Fuchs se sice dostane z lesa zpět mezi lidi, nikdy se ale nezotaví a o několik dnů později umírá.

Další dramatické svědectví pochází z roku 1908, kdy rozzuřený tatzelwurm v Horním Štýrsku u řeky Murau napadl lovce Hanse Bauera. Muži prý skočí přímo do tváře, ten ale pohotově červu zasadí pár ran nožem, čímž si nejspíš zachrání život.

Existují i svědectví mnohem mladšího data. Například v roce 2009 přichází mnoho hlášení o pozorování tatzelwurma z oblasti Tresivio v Itálii, poblíž švýcarských hranic.

Úřady většinu z nich připisují „ztraceným varanům“, kteří utekli svým majitelům, mnozí svědkové jsou ovšem přesvědčeni, že nešlo o obyčejného exotického ještěra. Je možné, že v nejslavnějším pohoří skutečně přežívá nějaký dosud nepopsaný nebezpečný druh plaza?