Data z teleskopu ukazují, že se na exoplanetě K2-18b v souhvězdí Lva vyskytují určité chemické znaky, které jsou na Zemi spojovány s živými organismy. Co přesně tento objev znamená a jak pravděpodobné je, že by na planetě vzdálené 124 světelných let mohl skutečně existovat život? Na Vánoce roku 2021 americká vesmírná agentura NASA vypustila do vesm

Pátrání po mimozemském životě se přesouvá ze vzdálených solárních systému do toho domácího. Důkazy poukazující přítomnost živých organismu vědci objevili již na několika různých místech sluneční soustavy. Kde existuje největší šance život skutečně najít? Slova vědců, kteří již dávno prohlašovali, že není nutné hledat mimozemský život na vzdálených

Venuše. Druhá planeta sluneční soustavy pojmenovaná po římské bohyně lásky a krásy. V mnohém je podobná Zemi, což je jeden z důvodů, proč se často spekuluje o tom, že právě tam se vyskytoval nebo možná i stále vyskytuje život. Čeká v atmosféře téhle nehostinné planety největší vesmírný objev všech dob? V prostorách Astronomického ústavu University of Cambridge právě skupina badatelů diskutuje n

Astronom Galileo Galilei (1564-1642) byl prvním, kdo upozornil na jednu záhadnou optickou iluzi. Když totiž Galileo sledoval planety, povšiml si, že planeta Venuše vypadá při pozorování pouhým okem jako osmkrát až desetkrát větší než planeta Jupiter. Při pozorování dalekohledem dominoval však Jupiter. Jak je to možné? Galileo se domníval, že na v

Jedna z méně známých teorií mluví o tom, že svatým grálem by měl být smaragd. Zelený drahokam je spojován s láskou a se vztahy všeobecně.     Jinak se také smaragdu říká Venušin kámen, je totiž přisuzován planetě Venuši, pojmenované po římské bohyni lásky a krásy. V minulosti se smaragd používal k různým potřebám – léčbě zraku, epilepsie nebo

Německý astronom Johann Heinrich von Mädler nevěří vlastním očím. Večer 7. dubna roku 1833 se mu zdá, že Venuše trpí poruchou osobnosti a hraje si na kometu. Mädler si protře oči, zamžourá a znovu se podívá dalekohledem. Jasný ocas tam stále je.     Německý astronom Johann Heinrich von Mädler není žádný amatér – zanechá po sobě první detailní

Věstonická Venuše je oslavou ženy, pravěkým symbolem plodnosti a krásy, který se okamžitě po svém nálezu proslavil a právem byl zapsán do učebnic historie. Kolem jedné z nejstarší ukázky umění na světě je však utkána spletitá síť tajemství. Co vedlo před zhruba 30 000 lety k jejímu stvoření? S poněkud netradiční hypotézou přišli v nedávné době

Navzdory extrémně nepřívětivým podmínkám na povrchu našeho planetárního souseda se zdá, že Venuše může být přeci jen místem pro život. Naznačují to nejnovější vědecké výzkumy. Teploty pohybující se v průměru kolem 464 °C, při nichž taje i olovo, tlak vzduchu více než 90krát vyšší než na Zemi, atmosféra nasycená jedovatými plyny a déšť kyseliny sírové.

Sonda Veněra 13 po přistání na Venuši pořídila několik snímků povrchu planety, než se nadobro odmlčela. Fotografie dodnes poutají pozornost mnoha badatelů, neboť se na nich objevují objekty, které se v průběhu sběru dat mění, mizejí nebo se naopak objevují Je 1. března 1982 a na povrch Venuše dosedá přistávací modul sovětské sondy Veněra 13, aby po dobu 127 minut sbíral data z povrchu planety.

Planeta ve sluneční soustavě se jménem po římské bohyni lásky? Nádhera, řekneme si. Není tomu ale tak. Teplota jejího povrchu totiž nikdy neklesne pod 400 stupňů Celsia. Co dalšího tato záhadná pekelná planeta skrývá? https://www.youtube.com/watch?v=2ZThmwuty50