Historie města Lanškroun sahá do druhé poloviny 13. století, kdy bylo založeno v rámci kolonizačního úsilí českých králů.
První písemná zmínka o něm pochází z roku 1285. Ve středověku byl Lanškroun významným obchodním a správním centrem a patřil různým šlechtickým rodům, včetně pánů z Kunštátu nebo Pernštejnům.
Je tedy jasné, že podobně, jako i v případě jiných starobylých sídel, je Lanškrounsko protkáno celou řadou děsivých legend a pověstí…
Bezhlavý jezdec
Například pod starou městskou zdí u zámecké zahrady kdysi stávala kaplička, které se říkalo Špitálka. Vypravovalo se, že každý večer za soumraku se kolem ní projížděl strašlivý bezhlavý jezdec s hlavou pod paží. Prý neměl klid od jakéhosi soudu, kde mu byla useknuta hlava.
Přízrak s ohnivýma očima
Vypráví se také, že z věžičky kostela sv. Anny sestupuje další duch. Rovněž na lanškrounském předměstí ,,Na drahách“ strašívalo. Údajně zde každý pátek večer u místního ševce viděli ducha, sedícího na vysoké hrušce.
Přízrak měl ohnivé oči, podivnou korunu na hlavě a byl celý bílý. Často vypadal jako bílá koule, jindy zase jako trojhranná tabulka. Strašidlo třáslo stromem, pak slétlo k zemi a najednou zmizelo…

Smrtka a pole sebevrahů
K podivným děsivým úkazům však docházelo i v okolí města. Kupříkladu jednoho večera se jakási žena vracela z Dolního Třešňovce do Lanškrouna. Náhle zaslechla podivný zvuk připomínající svištění kosy.
Když měsíc vystoupal na oblohu, v šeru zahlédla bílou siluetu, která jí připomínala kostlivce. Zděšená se dala na útěk domů. Ráno na tom samém místě našli lidé tělo mladé ženy. Ukázalo se, že během večeře jedla rybu, nešťastně spolkla kost a udusila se.

Krvavé pole
Za Dlouhým rybníkem u Lanškrouna se rozkládalo místo zvané Krvavé pole, kam byli pohřbíváni ti, kteří si sáhli na život. Okolní les, zahalený tajemstvím a ponurou atmosférou, nesl stejný název – Krvavý.
Traduje se, že každý, kdo zemřel s těžkým hříchem na duši, zde našel svůj poslední odpočinek. Jenže jejich neklidné duše nedošly klidu ani po smrti – v temných nocích se prý na tomto místě objevovaly přízraky, šeptající do ticha svá nevyslyšená přání…