21. září 1921: Expedice na Mount Everest vedená anglickým důstojníkem Charlesem Burym údajně na vlastní oči spatří yettiho.
Domů     Vyhnání pohanských duchů z Krkonoš: Proč se ho měl účastnit i velbloud?
Vyhnání pohanských duchů z Krkonoš: Proč se ho měl účastnit i velbloud?
od 24.1.2023
3.2tis
I vrcholy Krkonoš měly demonstrovat moc katolické církve. Zdroj ilustrační fotografie: autor

Naše nejvyšší hory byly od pradávna místem, ke kterým se vázala řada legend i pohanských rituálů. Není tak divu, že se katolická církev rozhodla dát najevo, že nikoli Krakonoš či jiný horský duch, ale ona je tady pánem. Na pomoc si přivedla i velblouda!

Výšlapu na Labskou louku se účastnil i velbloud – trofej po turecké armádě z bitvy u Vídně. Zdroj foto: Gregory Moine, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons I vrcholy Krkonoš měly demonstrovat moc katolické církve. Zdroj ilustrační fotografie: autor Legendy říkají, že v Krkonoších lidé obětovali na počest horského ducha černé kohouty. Zdroj ilustrační fotografie: Kangwira, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Pramen Labe v Krkonoších. Zdroj foto: cs:ŠJů, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Bylo u Labského pramene slovanské obětiště? Zdroj ilustračního obrázku: Alphonse Mucha, Public domain, via Wikimedia Commons

Součástí těchto snah bylo i svěcení Labského pramene a jeho okolí. Obřadu se dne 19. září 1684 ujal královéhradecký biskup Jan František Kryštof z Talmberka (1644-1698).

Ze Sněžky na Labskou louku

V době, kdy se světil pramen Labe, byla novostavbou kaple svatého Vavřince na vrcholu Sněžky, která byla v obtížném prostředí vrcholové partie Krkonoš budována v letech 1665-1681. I to byl symbol křesťanské dominance nad prostředím pohanských hor, kde se dařilo i spiritismu a dalším okultním proudům.

Sestupme však z vrcholu Sněžky zpět k pramenům na Labské louce.

Pramen Labe v Krkonoších. Zdroj foto: cs:ŠJů, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons
Pramen Labe v Krkonoších. Zdroj foto: cs:ŠJů, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Církev se správně domnívala, že prameny mohou být vhodným místem pro tajné pohanské rituály. Ostatně, například Slované si za posvátná místa a obětiště vybírali právě prameny a další lokality s proudící či stojatou vodou.

O pramen Labe a jeho okolí se v moderní době, zatím bez většího úspěchu, zajímali i archeologové. Četné legendy a temné příběhy z krkonošského povětří, netřeba obšírněji zmiňovat.

Patří k nim i podivný zvyk místních obyvatel obětovat černé kohouty na místě, které je nedaleko Labského pramene.

Legendy říkají, že v Krkonoších lidé obětovali na počest horského ducha černé kohouty. Zdroj ilustrační fotografie: Kangwira, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Legendy říkají, že v Krkonoších lidé obětovali na počest horského ducha černé kohouty. Zdroj ilustrační fotografie: Kangwira, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Velbloud jako symbol vítězů?

Katolická církev si i v sedmnáctém století potrpěla na okázalé ceremonie. Když se na podzim 1684 vydal do Krkonoš „světící průvod“, měla to být velkolepá i symbolická podívaná. V průvodu tak kráčel i velbloud. Jak se k nám toto exotické zvíře dostalo?

O rok dříve se u Vídně odehrála rozhodující bitva, která ukončila expanzi Osmanské říše do střední Evropy. Turci využívali velbloudy jako nosiče nákladu. Po jejich ústupu zůstala tato zvířata na bojišti jako raritní trofeje.

Protože bitva u Vídně nebyla jen vojenským střetem, ale i zásadní konfrontací křesťanství s islámem, dávalo vlastnictví zajatého velblouda jasně najevo, kdo v této konfrontaci zvítězil.

Výšlapu na Labskou louku se účastnil i velbloud – trofej po turecké armádě z bitvy u Vídně. Zdroj foto: Gregory Moine, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons
Výšlapu na Labskou louku se účastnil i velbloud – trofej po turecké armádě z bitvy u Vídně. Zdroj foto: Gregory Moine, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Velbloud v biskupském průvodu v Krkonoších byl tak i vzkazem pro všechny, kteří nechtěli respektovat oficiální katolické náboženství: Poradili jsme si s Turky, vyhrajeme i nad vámi, rouhači a odpadlíky! Bohužel, velbloud jako propagandistická zbraň selhal.

Mrazivé počasí v horách se mu vůbec nelíbilo. Vyčerpané zvíře klesá k zemi někde v polovině cesty. Jeho náklad nakonec vynesli na Labskou louku lidé.

Bylo u Labského pramene slovanské obětiště? Zdroj ilustračního obrázku: Alphonse Mucha, Public domain, via Wikimedia Commons
Bylo u Labského pramene slovanské obětiště? Zdroj ilustračního obrázku: Alphonse Mucha, Public domain, via Wikimedia Commons

Epilog

Před aktem svěcení pramene se v oblasti prudce zhoršilo počasí. Církevní hodnostáři to dávali do souvislosti s posledním protestem temných sil. Po skončení obřadu se jako zázrakem vyjasnilo.

Když se horalové zrovna nehrnuli do kostelů, přišla si pro ně církev do jejich hor.

Pokud by ten unavený velbloud mohl mluvit, možná by mu z přežvýkavé tlamy vyklouzlo přemýšlivé povzdechnutí, že je to stejné, jako když tam u nich nešla hora k Mohamedovi, ale Mohamed musel jít k hoře… Pro tohle zjištění ho však nemuseli tahat do takovéto zimy a mohl zůstat v teple ve stáji někde v Jilemnici?!

Foto: 1 - Gregory Moine, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons, 2 - cs:ŠJů, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Kangwira, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 4 - Alphonse Mucha, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - autor
Související články
od 21.9.2026 286
Na úsvitu lidských dějin v době, kdy se izolované skupiny lovců a sběračů začínají posouvat od kočovného způsobu života k usedlému, vznikají první velká sídliště. Jsou ale tak stará, že o nich dnes víme jen velmi málo. Obestírá je spousta záhad, jejichž objasňování přináší občas nečekané objevy… Nástup tzv. neolitické revoluce v 10. t
od 18.9.2026 2.7tis
Na první pohled je to jen zvláštní kámen v poli. Když se ale člověk zastaví u Drahomyšle mezi Louny a Žatcem, začne mít pocit, že se před ním skutečně rýsuje postava v kápi. Stojí tu více než dva metry vysoký, přes dvě tuny vážící menhir, kterému lidé po staletí říkají Zakletý mnich. S jeho vznikem se pojí příběh lásky, kletby, čarodějnictví a hranice. Co je na něm pravdy? Pověst vypráví o mlad
od 18.9.2026 2.8tis
V norských rukopisech ze 13. století je opakovaně popsáno obří mořské monstrum, které získá jméno Hafgufa. Ačkoliv je často zaměňováno s Krakenem, podle nejnovější studie australských vědců se jednalo spíše o velrybu. Mají vědci pravdu? Co kdysi ohrožovalo norské rybáře? Tajuplný norský tvor Hafgufa je až do letošního ro
od 16.9.2026 3.2tis
V poslední době se čím dál více mluví o existenci tajemných černých helikoptér, které prý křižují oblohu v různých koutech světa. Podle konspiračních teoretiků je pilotují muži v černém, kteří pracují přímo pro americkou vládu. Údajně je ale možné, že ve skutečnosti v nich sedí mimozemšťané! Starší farmář si zapálí cigaretu a otře si zpocené čelo: „To byl
od 14.9.2026 3.2tis
Noc, opuštěná hradní věž a v jejím okně náhle světlo, které tam nemá co dělat. Přesně tak začínají některé z nejpodivnějších českých hradních příběhů. Někdy jde o dávnou pověst, jindy o svědectví lidí, kteří tvrdí, že viděli něco, pro co dodnes nemají vysvětlení. Světlo je v těchto příbězích podivně častým průvodcem mezi světem živých a mrtvých. Jedna z nejpůsobivějších historek se váže ke zříc
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz