Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byl nadaný šlechtic, který znal několik řečí a věnoval se řadě žánrů. Jako vášnivý cestovatel sepisoval a ilustroval svoje cestopisy a byl také skladatelem a interpretem různých hudebních žánrů.

Sloužil rovněž u císařského dvora Rudolfa II. Dvě manželky a děti mu zemřely a teprve ve třetím manželství se dočkal potomků a také hradu Pecka, který si velmi oblíbil.

Hrad, přestavovaný za jeho éry na zámecký palác mu poskytoval potřebné zázemí, které mohl užívat. Ale zapletl se však do stavovského povstání, ve kterém figuroval jako velmi úspěšný velitel dělostřelectva Fridricha Falckého.

Toto angažmá se mu stalo osudným. Nevěřil, že by císař trestal vysokou českou šlechtu a přes četná varování přáteli neuprchl ze země. V roce 1621 byl na Pecce zajat vojskem Albrechta z Valdštejna.

Po obvinění z obléhání Vídně byl na Staroměstském náměstí v Praze popraven a jeho hrad připadl Albrechtu z Valdštejna. Ten jej v roce 1627 daroval kartuziánskému řádu mnichů.

Při požáru obce v roce 1830 od hořícího došku chytil také hrad Pecka a stal se postupně zříceninou. Při pátrání v podzemních chodbách pod hradem byl nalezen unikátní medailon či amulet velikosti dnešní turistické známky.

Vzhledem k jeho exotickému vzhledu se téměř s jistotou předpokládá, že patřil právě Kryštofu Harantovi, který jej zřejmě ztratil při prohlídkách tajemného podzemí.

Do kulatého plechu je vytepáno několik vyobrazení, typických pro Egypt a podoba růže. Zřejmě to byl suvenýr nebo dárek z cesty do jižních zemí. Tento unikátní nález zůstává i po odborném průzkumu nadále záhadou jak svým účelem, tak i dobou vzniku.

Nic podobného se ve světě nenašlo a tak zdejší medailon není s čím srovnávat. Hrad Pecka byl pevným hradem a odolal několika obléháním. Nepodařilo se jej dobýt ani husitskému vojsku.

Stejně tak odolává dosavadním snahám průzkumu zavalených či skrytých podzemních chodeb. Je tedy možné, že po šlechtici Kryštofu Harantovi nebo řady jiných držitelů ještě něco někdy nalezneme.