Dne 4. července 1849 se dvěma dětem zjevila ve vsi Mcely překrásná paní v zeleném dlouhém rouchu. Následně s nimi dokonce rozmlouvala a prohlásila se za matku Božího syna. Viděly snad děti Pannu Marii?
Je 4. července 1849 a po malé vsi Mcely kráčí dvě mladé dívky Kateřina Halšová a Františka Fričová, když najednou zahlédnou překrásnou paní v zeleném dlouhém rouchu. Zanedlouho s nimi osoba začne mluvit a prohlásí se za matku Božího syna. Odkud se tam vzala?
Zázrak se rychle rozkřikne a z Mcel se stává poutní místo. Časem se ale na tento zázrak tak trochu zapomene. Co se skutečně odehrálo a byla ona postava opravdovým zázrakem? Mnoho lidí věří, že ano.
Zářící postava
Ve středu na sv. Prokopa 4. července 1849 míří na návsi v malé obci Mcely dvě mladé dívky Kateřina a Františka, dvě nerozlučné kamarádky, které mají na starosti hlídání menších dětí, aby zde započaly jejich oblíbenou hru s hliněnými kuličkami. Kolem nich není ještě mnoho budov, stromů ani jiných městských památek.
Obyvatelé obce zde nechali vystavět pouze kamenná Boží muka na místě starého dřevěného osadního kříže. Při hře náhle uslyší Františka podivný hlas. Netuší, odkud vychází ani komu patří. Je si ale vědoma, že ji tichý hlásek láká pryč. Jako kdyby říkal: „Pojď za mnou.“ Tajemný hlas je láká na místo, kam děti samy nikdy nechodily.
I přes nedůvěru a strach se tam nakonec vydají. Právě když se zastavily, aby prozkoumaly nové místo, uslyší hlasitou ránu. Dívky se ohlédnou a uvidí krásnou mladou dámu obklopenou božskou září.
Je to Panna Maria?
Děvčata popisují svůj zážitek jako Boží zjevení. „Postava měla jasně zelené šaty se zástěrkou a hnědé vlasy ozdobené čelenkou. Na krku jí visely nádherné korále s mariánským medailonkem a v ruce svírala růženec.“ Setkávají se dívky tváří v tvář s Pannou Marií? Děti se po této zkušenosti rozplakaly a zářící osoba je pak musela utěšovat.
Nejen Františka a Kateřina, ale i jejich malí svěřenci osobu vidí. Jeden z nich, Josef, dokonce tvrdí, že mu paní podávala cukroví. Očarované dívky se vracejí domů a o svém zážitku mlčí. Po dvou týdnech se děvčata vracejí, aby Matku Boží viděly znovu.
Další setkání následuje až v říjnu, kdy už všude kolem leží sníh. Ovšem v místě zjevení bílý poprašek roztaje. To už se po celé obci zprávy šíří jako lavina. Na dívky je v tu ránu zahájen hon, který v konečném stadiu končí uvězněním Františky do žaláře. Co ale dívky vlastně viděly?
Rozloučení
Záhadná postava se s dětmi posledního dne rozloučila pozdravem „spánembohem“, nechala si od nich políbit ruku a zmizela. Duchovno a lidová magie je v té době velmi populární, a tak není divu, že místní obyvatele tato událost zajímá.
Nikdo však nedokáže s jistotou říct, co děti skutečně viděly. Byl to duch zemřelé osoby, anebo skutečná Panna Maria, která se zjeví pouze vyvoleným jednou za čas? Spory se vedou dodnes, a pouze ony dívky by mohly říct, jak to bylo.
Od roku 1849 se zářící postava v obci Mcely neobjevila. Bude se zjevení opakovat?
Mariánská zjevení v naší zemi
Mariánská zjevení jsou hlášena z celé Evropy. Od nejslavnějšího, které potkalo francouzské Lurdy, kde Panu Marii spatřila roku 1858 dívka Bernadette, uběhlo spousty let. Avšak i v naší zemi jich můžeme napočítat hned několik.
Mezi nejznámější zjevení nepochybně patří to, které se odehrálo v Suchém Dole. Ke zjevení má docházet v letech 1892 až 1895 na místě zvaném Ticháčkův les.
Tehdejší vyvolenou se stává Kristina Ringlová (1878–1957), která se měla setkat s Pannou Marií až třiadvacetkrát!
V noci ze 12. ledna na 13. ledna 1866 probíhá v malé vesnici Filipov podivný úkaz. Mladá Magdalena Kadeová leží již několik dní nemocná v posteli. Naděje na uzdravení je malá, když se jí náhle zjeví zářící ženská postava s korunkou na čele.
Dívenka po tomto zjevení vstává zcela zdravá a schopna žít jako dříve. Případ je známý jako Filipovský zázrak.
