Vždycky se soudilo, že kámen mudrců je jakási hmatatelná látka schopná přeměnit obecné kovy ve zlato, oživovat mrtvé, zajistit věčné mládí. Alchymisté na tomto úkolu doslova dřeli:
destilovali, extrahovali, slučovali, rozdělovali, syntetizovali, ponocovali, špatnou životosprávu měli… Teď se zdá, že všechna ta námaha přijde vniveč. Proč?
Hledání kamene mudrců bylo trvalou součástí alchymistické terminologie. Pokus, který měl vést k objevu kamene mudrců, se tajnosnubně nazýval Velkým dílem (Magnus opus).
Tíha vědění
Navzdory pokroku chemie a dalších věd se stále nedaří kámen mudrců objevit. A možná to ani nejde! Už židovské učení Kabala taktně upozornilo, že bychom měli chápat kámen mudrců poněkud obecněji. Kámen mudrců nemusí být žádný minerál, substance, hornina.
Je dost pravděpodobné, že výraz „kámen“ lze chápat jako tíhu, kterou pociťuje ten, který má znalosti o určité problematice. Opakem „kamene mudrců“ by mohlo být například „pírko nevzdělanců“.
Symbolické významy
Rovněž vlastnosti, které jsou kameni mudrců připisovány, lze chápat více obrazně. Proměna olova ve zlato je v době inflace zajímavou výzvou. Může to ale být pouze obrazné přirovnání, kdy „zlato“ představuje vědění a poznání. Olovo pak odfláknutý domácí úkol.
Rovněž elixír mládí může být jen symbolickým vyjádřením pozitivity lidí, kteří s jiskrou v oku nové vědomosti blaženě usrkávají i rovnou hltají.
Působí tak mladistvým dojmem oproti škarohlídům odmítajících celoživotní proces učení. Pokud je kámen mudrců opravdu jen symbolem, lze politovat generace alchymistů vysedávající nad tyglíky a křivulemi.
Nejbližší místo, kde můžete za rozumný peníz žádat kámen mudrců, je pravděpodobně i nejbližší veřejná knihovna. Jen, prosím, dodržte výpůjční dobu, ať se dostane i na druhé.