Na okraji Křivoklátských lesů se nachází vrch Velíz. Archeologové potvrzují, že již v dávné minulosti se o Velíz zajímali Keltové i Slované. To, co se kdysi na vrcholu Velízu dělo, by nám mělo i nahánět hrůzu. Proč?

V současnosti najdete na vrcholu Velízu kostel Narození svatého Jana Křitele. Nachází se zde i vodní pramen a hřbitov.

Velíz se dostal též do slavné Kosmovy kroniky jako místo, kam v roce 1003 zlovolní Vršovci dopravili uneseného přemyslovského knížete Jaromíra.

Pohanský bůh Veles

Název Velíz upomíná na slovanského boha Velese – ochránce stád a pastýřů. I tento fakt svědčí o tom, že nenápadný vrch měl pro Slovany velký význam.

V tomto úhlu pohledu pak působí zajímavě legendy, které hovoří o tom, že na úpatí Velízu došlo ke krvavému střetu pohanských a křesťanských bojovníků. Jeden šiřitel křesťanství byl prý mučen a zabit na vrcholu kopce.

To by nasvědčovalo tomu, že ve vrcholových partiích bylo i posvátné pohanské obětiště.

Šokující nález na vrcholu

Tyto legendy jistě neunikly pozornosti amatérským archeologům, kteří se zde pohybovali již v polovině devatenáctého století. Patřil k nim i jistý Václav Krolmus, kněz, folklorista a nadšený archeolog.

Ten našel na Velízu řadu dávných artefaktů včetně keramických střepů v silné vrstvě popela. Ve dvacátém století zde již pracovali profesionální archeologové. Ani ti neodešli s prázdnou.

Našli například kamenné sekery. Na závěr přišel šokující objev: kostra bez hlavy a rukou. Jak si takový nález vysvětlit? Možná se jednalo o poslední dějství zmíněné krvavé bitvy a nešťastník byl obětován bohům jako poděkování za jejich pomoc.