Strážný Manoj Kumar z nemocnice ve městě Čandígarh postává u recepce. Je krátce po půlnoci, takže všude panuje naprostý klid. Náhle se ale samy od sebe otevřou vstupní dveře. Když se k nim Kumar vydá, je svědkem mrazivé scény.
Spatří totiž prázdný invalidní vozík, jedoucí po chodníku. Pohybuje se přitom tak, jako kdyby na něm někdo seděl.
Jen co se Manoj Kumar trochu vzpamatuje, zamíří do místnosti, kde je možné si prohlédnout záběry z kamer umístěných před nemocnicí. Moc vyděšený není. Jako obyvatel Čandígarhu je na podobné věci zvyklý.
Hlavní město Pandžábu je totiž považované za nejstrašidelnější metropoli v Indii. Na zdejším hřibově Kasauli byly v minulosti zaznamenány desítky paranormálních jevů. V jezeře Sukhna údajně sídlí zlý duch, který ponouká nešťastníky k sebevraždám.
V motelu Sovitri Bai Phule se zjevuje bezhlavý přízrak a v areálu místní univerzity je možné narazit na prokleté stromy. Po mostě nedaleko nemocnice se navíc často prochází duch dívky v bílém plášti a s lucernou v ruce.
„Podle místních jde o lékařku, kterou zde před 20 lety srazil náklaďák,“ upozorňuje záhadoložka Roli Sharaf. Je snad město pod vlivem temných sil?
Několik krátkých zastávek
Na monitoru před strážníkem Kumarem běží zapnuté video. Jde o záznam zachycující dění před nemocnicí. Dlouho se na něm nic neděje. Pak se ale z levého horního rohu odpoutá invalidní vozík. „Udělal to vítr, o nic jiného nejde,“ myslí si Kumar.
Jenže už z počátečního pohybu sedadla je jasné, že tomu tak být nemůže. Vozík se totiž začne natáčet doprava. Zdá se, jako kdyby na něm někdo seděl a otáčel jen jedním kolem.
Když navíc sesle mine skleněné vstupní dveře, stočí se doleva a rozjede se přesně k jedné ze zdejších ramp. Aby toho nebylo málo, udělá cestou několik krátkých zastávek. Ze záznamu je nadto patrné, že před nemocnicí nefouká vítr a chodník je naprosto rovný. Je náhoda, že k záhadné události došlo těsně před loňským Halloweenem?
Mrazivý dotek
Zamyšleným Kumarem cloumají pochybnosti. Zprvu má za to, že scéna musí mít racionální vysvětlení. Pak si ale vzpomene, že když se šel na místo, kudy vozík projížděl, podívat, roztřásl se najednou zimou. „Náhle jsem pocítil nebývalý chlad,“ nechá se slyšet.
Podle záhadologů jde o důkaz, že na křesle seděl duch. Přítomnost přízraku totiž v minulosti vycítila řada lidí právě díky náhlému nevysvětlitelnému ochlazení.
Záhy po incidentu se začne spekulovat, zda na vozíku seděl duch pacienta, který v nemocnici nedlouho předtím zemřel, nebo zda ho neuvedl do pohybu duch zdravotní sestry, jež v areálu kdysi spáchala sebevraždu.
Sklenice s mrtvolami
Jakmile sedadlo sjede z rampy, urazí ještě několik metrů a pak se zničehonic zastaví. „Za samovolné pohyby předmětů zpravidla může poltergeist,“ domnívá se publicista Arthur Goldstuck (*1959).
V nemocnici PGI v Čandírgarhu občas skutečně dochází k podivným jevům, samy od sebe se tu otevírají a zavírají dveře, nebo rozsvěcují a zhasínají světla. Poltergeist za to ale zřejmě nemůže. Vysvětlení je mnohem ponuřejší.
Podzemí špitálu totiž skrývá děsivou místnost, v níž jsou uchovávány sklenice s mrtvými lidskými plody. „Díky tomu je zde množství negativní energie,“ vysvětluje Sharaf. Budova je tak podle všeho prokletá a sama stojí za hojnými paranormálními aktivitami.