Soudní síň v americké Virginii je nacpaná k prasknutí. V roce 1897 zde vystupuje jako svědek Mary Jane Heaster, matka uškrcené 24leté těhotné ženy: „Vím, kdo ten hrůzný čin spáchal. Byl to její manžel! Sdělil mi to duch mé mrtvé dcery!“. Všichni jsou v šoku.
Myslí žena svá slova vážně? Soudce nakonec prohlásí: „Porota musí toto svědectví vzít v úvahu. Tak to ukládá zákon.“ I díky tomuto prohlášení je následně prokázáno, že mladou ženu opravdu zavraždil její muž. Poslala zprávu samotná oběť vraždy?
Americký kovář Erasmus Shue posílá v roce 1897 mladého syna svých sousedů, aby se zeptal jeho asi 24leté těhotné ženy Zony, zda nepotřebuje něco přinést z obchodu.
Kluk vyběhne ven a marně si láme hlavu, proč se Erasmus tvářil tak znepokojivě. Projde předními dveřmi sousedova domu v okrese Greenbrier ve státě Západní Virginie a zarazí se. Na úpatí schodiště totiž leží bezvládná postava. „Jste v pořádku, paní?
Posílá mě sem váš manžel. Je vám dobře?“ Žena ale vůbec neodpovídá. Je totiž mrtvá! Co se jí stalo?
Záhadné chování manžela
Chlapec vyběhne ven a rozkřikuje po celém městě, že objevil mrtvolu. Jeho matka zavolá místního koronera George W. Knappa, který se na místo činu dostane zhruba za hodinu. V tu chvíli už je manžel zesnulé dávno doma.
Její tělo mezitím odnesl do ložnice, kde ji oblékl do čistých šatů se závojem přes obličej. „Připravuji svou milovanou ženu na pohřeb,“ říká se slzami v očích koronerovi. Ten chce její tělo ohledat, ale Erasmus ho k němu nechce pustit.
„Tolik jsem ji miloval,“ štká a objímá ji přitom. Knapp proto rychle vyplní do formuláře, že příčinou úmrtí byly „komplikace z těhotenství“ a umožní převoz mrtvoly na pohřeb. Chování čerstvého vdovce mu však přijde zvláštní.
To se ještě prohloubí během samotného posledního rozloučení, kdy Shue nenechá nikoho přistoupit blíž k rakvi. Proč to dělá?
Pomůžou jí modlitby?
Matka Zony, Mary Jane Heaster, je přesvědčená, že Erasmus Shue cosi tají. Za několik týdnů se jí prý ve snu zjeví duch zesnulé dcery s překvapivým sdělením: „Zabil mě můj manžel. Byl strašlivě rozzlobený, protože si myslel, že jsem mu nepřipravila večeři.
Zlomil mi vaz.“ Heaster na nic nečeká a jde s tím za místním prokurátorem Johnem Prestonem. Ten si zjistí informace o manželově podivném chování na pohřbu a nekompletním ohledání zesnulé ženy a dá si dvě a dvě dohromady.
Nařídí pitvu, která prokáže, že žena má na krku známky po škrcení, a že ji tedy skutečně někdo zavraždil. Všechny nitky vedou k jejímu manželovi a ten je obžalován. Následuje soudní proces, během kterého Mary Jane Heaster znovu odvypráví svůj příběh s duchem. Mnozí porotci mu uvěří a Shue nakonec vyfasuje doživotní vězení.