Boubínský prales na Šumavě patří k nejstarším chráněným lesním územím v Evropě. Jeho majestátní stromy, divoká příroda a nedotčená krajina působí jako brána do jiného světa.
Právě zde se však odehrávají jevy, které se vymykají běžnému chápání.Místní obyvatelé i turisté hlásí podivné zvuky, zjevení a zvláštní pocity, které si nikdo nedokáže vysvětlit. Co se skrývá v hlubinách tohoto tajuplného lesa?
Prales byl vyhlášen jako chráněné území už v roce 1858, a od té doby se stal symbolem nedotčené přírody. Ale kromě vzácných druhů rostlin a zvířat se zde vyskytuje i něco, co nelze zařadit do žádné biologické klasifikace.
Lidé, kteří se vydali hluboko do lesa, často popisují zvláštní jevy – šeptání, které přichází z neznámého směru, náhlé změny teploty, nebo dokonce ztrátu orientace, i když mají mapu a kompas.

Jedním z nejznámějších případů je událost z roku 1974, kdy se skupina studentů z Českých Budějovic vydala do pralesa na výzkumnou expedici. Po dvou dnech se jeden z nich ztratil.
Byl nalezen až po 48 hodinách, dezorientovaný, s podivnými kresbami v deníku, které připomínaly staré keltské symboly. Tvrdil, že ho vedl hlas, který mu ukazoval cestu – ale ne zpět, nýbrž hlouběji do lesa.
Další svědectví pochází od lesníků, kteří v oblasti pracují desítky let. Jeden z nich, pan Vávra, uvedl: „Někdy se les chová jinak. Je ticho, až příliš. A pak najednou slyšíte kroky, i když jste sami.
Nevidíte nic, ale víte, že tam něco je.“ Někteří odborníci se snaží tyto jevy vysvětlit jako přirozené – například akustické efekty způsobené větrem, nebo psychologické reakce na izolaci. Ale ne všichni se s tímto vysvětlením spokojí.

Zajímavé je, že Boubínský prales se nachází v oblasti, kde se v minulosti pohybovaly keltské kmeny. Archeologické nálezy potvrzují přítomnost kultovních míst, a některé stromy v pralese mají na kmeni vyryté znaky, které se nepodobají žádnému známému písmu.
Existuje teorie, že les byl kdysi považován za posvátný – a že energie, která zde zůstala, stále působí. V roce 2012 se skupina badatelů pokusila pomocí elektromagnetických měření zjistit, zda se v pralese vyskytují anomálie.
Výsledky byly nejednoznačné – v některých místech byly zaznamenány výkyvy, které nelze vysvětlit běžnými přírodními jevy. A právě tato místa se shodují s oblastmi, kde lidé hlásí nejvíce podivných zážitků.
Boubínský prales tak zůstává nejen přírodním pokladem, ale i místem, které si uchovává svá tajemství. Možná je to jen hra světla, zvuku a lidské představivosti. A možná ne. Možná les skutečně šeptá – těm, kteří jsou ochotni naslouchat.