Z Bible, Koránu a dalších historických textů se dozvídáme o zkáze hříšných měst Sodoma a Gomora, na jejichž obyvatele měl ničivou silou dopadnout boží hněv.
Přestože tato katastrofická událost zatím nebyla historiky potvrzena, mnoho nepřímých důkazů nasvědčuje tomu, že k ní skutečně došlo. Čím ale byla způsobena? Někteří současní badatelé odvážně spekulují o jaderné explozi!
„A Hospodin dštil na Sodomu a Gomoru síru a oheň; bylo to od Hospodina z nebe. A města s celou okolní rovinou, se všemi obyvateli i se vším, co roste ze země, propadla zkáze.“ Takto líčí zkázu biblických hříšných měst Sodoma a Gomora biblická kniha Genesis.
Přestože neexistují nezpochybnitelné důkazy o autenticitě této události, historikové připouštějí, že k ní dojít mohlo. A pokud k ní došlo, mohla ji podle většiny z nich zapříčinit sopečná erupce či možná pár meteoritu.
Azerbájdžánsko-palestinský expert na Blízký východ a vášnivý zastánce hypotézy o mimozemském původu lidstva Zecharia Sitchin (1920–2010) je však jiného názoru.
Podle něj ona zmiňovaná zkáza dříve úrodné půdy nasvědčuje spíše tomu, že jde o následek nukleárního výbuchu nad Sinajským poloostrovem v blízkosti měst Sodoma a Gomora.
Mohla hříšná města ve skutečnosti srovnat se zemí nějaká neuvěřitelně silná zbraň, nebo je verze o božím hněvu přeci jen realističtější?

Další jaderný spad
Sitchin ve svých úvahách dochází ještě dál a tvrdí, že šlo o útok, jehož skutečným cílem nebyla Sodoma ani Gomora, nýbrž sídlo sumerských bohů.
Svá tvrzení opírá mimo jiné o prastarý sumersko-akkádský epos Erra vyprávějící o bohu války Errovi, který usiluje o destrukci lidstva.
V eposu se hovoří o takzvaném Větru zloby a jak tento vítr postupuje od Středozemního moře směrem na východ, hubí všechny živé bytosti. Otráví lidi, zvířata, rostliny, půdu i zdroje pitné vody.
Co se tehdy odehrálo?
Podle Sitchina je oním větrem zloby jaderný spad postupující od Sinajského poloostrova, kde výbuch tak silný, že si jej lidé neuměli vysvětlit jinak než božím hněvem, zdevastoval biblická hříšná města.
Ostatně i Erra událost připisuje na vrub bohům.
Podle eposu dochází k zásadnímu sporu s božstvem Anunnaki a jeho završení použitím ničivé zbraně proti tajemné vyspělé civilizaci, která obývala území tehdejší Mezopotámie a které po této válce zbývají poslední roky existence.
Stojí za pádem Sumerů?
Shrneme-li veškeré domněnky Sitchina, dostaneme scénář, v němž zánik Sodomy a Gomory probíhá během stejné události, která přinesla také náhlý soumrak vyspělé Sumerské říše.
A onou fatální událostí je výbuch neznámé mocné zbraně, kterou proti lidstvu použili bohové či snad jakési technologicky nadřazené vyspělé bytosti. To je obtížně stravitelné sousto i pro přesvědčené milovníky alternativních výkladů historie.
Překvapivě však tento scénář či alespoň jeho část nachází zastání i u dalších odborníků.

Například harvardští vědci Harvey Weiss a Timothy Wieskel přicházejí koncem 90. let s tvrzením, že zhruba v roce 2024 př. n. l., což je období, v němž se Erra i zánik Sodomy a Gomory skutečně odehrává, dochází k dlouhodobé změně podnebí.
V místě předpokládaného výbuchu geologové rovněž nacházejí usazeniny materiálu zvaného tefra, což jsou kousky horniny, jež jsou chrleny sopkami při výbuchu.
To by za normálních okolností podporovalo mnohem střízlivější teorii vulkanické exploze, jenže v místech na Sinajském poloostrově, kde je tohoto materiálu silná vrstva, se žádná sopka nenachází! Jde snad skutečně o následky jaderného výbuchu?
