Výbuch střídá výbuch. V květnu roku 1941 nacisté bombardují Dublin. „Rychle do krytu!“ volá velitel na své muže, kteří se v tu chvíli nacházejí na nádraží Dublin Connolly. Právě sem totiž dopadá několik nacistických bomb. 

Katastrofě ale zabránit nedokáže. Nakonec zde vyhasne celkem 34 životů a mnozí další lidé jsou raněni. Brutální útok má prý navíc paranormální následky…

Vidí mrtvé lidi?

Od doby bombardování vlakového nádraží Dublin Connolly se na něm údajně začnou zjevovat přízraky mrtvých vojáků. Tito duchové prý vypadají přesně jako příslušníci irské armády z druhé světové války.

Někteří z nich podle svědků bezcílně bloudí po nástupišti, jiní zde zase pobíhají se zbraněmi v rukou. „Je to hrozně smutný pohled. Podle všeho jejich duše nemohou dojít klidu, a proto se zde stále zjevují,“ shodují se svědci.

„Opravdu se k nám donesla celá řada výpovědí, podle kterých se na tomto vlakovém nádraží děje cosi nadpřirozeného,“ říká současný irský vyšetřovatel paranormálních jevů Tim Kelly. On a jeho tým se rozhodnou na místo vydat na vlastní pěst.

Místo plné duchů?

„Nejdříve se nic zvláštního nedělo. Ale čím více jsme to místo prozkoumávali, tím více jsme na něm zaznamenávali různé paranormální jevy,“ říká Kelly. Jeho tým na nádraží například uslyší celou řadu podivných zvuků, které nemají žádnou racionální příčinu.

V některých místech prý zase na jednotlivé členy dopadají depresivní a skličující pocity. Celý výzkum vyvrcholí ve chvíli, kdy se Tim Kelly za přítomnosti kamery pokusí prokázat přítomnost duchů a zvolá směrem ke dveřím do prázdné nádražní stanice:

„Pokud jsi tu s námi, prosím, zabouchni je.“ Hned na to se dveře prudce zavřou, jako kdyby někdo silně zatáhl za kliku. Podle Kellyho to prý rozhodně nemohl být vítr, neboť v té době panovalo na nádraží absolutní bezvětří. Jaká síla to tedy způsobila?