Ujgurové nejsou pro dnešní historiky a další vědce zabývající se starými kulturami žádnou velkou záhadou.
Jde o národ pocházející z hor Altaje a stepí Mongolska, který kdysi dávno zaujímal velmi významné místo vedle jiných asijských civilizací, a v době raného středověku dokonce ovládal poměrně velké území.
Jenže čas od času se objevují náznaky, že za největší slávou Ujgurů se musíme vypravit ještě daleko hlouběji do minulosti. Do doby, kdy známý svět údajně ovládaly obrovské a mocné říše s nevídanými technologiemi.
Skutečně byla jednou z těchto civilizací právě i Ujgurská říše, která spravovala velké území v zelené a bohaté oblasti, jež je dnes suchou a zrádnou pouští?

Leží v Gobi zlaté město?
Podle řady legend i archeologických nálezů se na území dnešní pouště Gobi rozkládala před 12 tisíci lety úrodná země, která se na čas stala centrem jedné z největších civilizací dávnověku.
Informace o ní sbírá v první polovině 20. století především britský okultní spisovatel a inženýr James Churchward (1851–1936). Ten tvrdil, že před 25 tisíci lety postihla katastrofa legendární kontinent Mu.
Část lidí z něj odešla do Indie a část do Asie, kde následně založili právě Ujgurskou říši. Churchwardovy závěry doplnili i další badatelé.
Například francouzský spisovatel Robert Charroux (1909–1978), který psal o magii prastarého národa nebo americký jasnovidec Edgar Cayce (1877–1945).
„Ten tvrdil, že v Gobi bude jednou objeveno zlaté město, ve kterém je třeba chrám s výtahy nebo auta na elektrický pohon,“ píše americký záhadolog belgického původu Philip Coppens (1971–2012).

Vyspělé znalosti
Důkazů, že na území pouště žila kdysi tajemná civilizace, existuje podle badatelů celá řada, a to v podobě archeologických nálezů.
Řeč je především o ruinách prastarého města Char Chot, pod kterým našel v roce 1907 ruský archeolog Pjotr K. Kozlov (1863–1935) hrob s ostatky urozených osob, starý až 12 tisíc let. I ten má svou zachovalostí dokládat vyspělost starých Ujgurů.
„Znali písmo a měli rozsáhlé vědomosti o astrologii, hornictví, výrobě textilií, architektuře, matematice, zemědělství a lékařství.
Uměli mistrně zdobit hedvábí či zhotovovat sochy ze zlata, stříbra, bronzu či hlíny,“ uvádí český publicista Petr Bajnar s tím, že největšího rozkvětu civilizace dosahovala před 17 tisíci lety.
Proč o pět tisíc let později podle záhadologů náhle a bez zjevné příčiny zanikla?
