Roku 1909 vykopal italský archeolog Luigi Perniere na jihu Kréty poblíž města Tymbaki v minójském paláci známém dnes jako Faistos disk z vypálené hlíny. Ukázalo se, že to není miska: jeho povrch pokrývaly podivné znaky.
Jsou na disku umístěny po obou stranách do spirálových drah a nepodobají se žádnému známému písmu ze staré Kréty, ani odjinud. Dodnes se ho nepodařilo rozluštit, přestože snahy rozhodně nechybí.
Disk z Faistu má průměr jen okolo 15 centimetrů, přesto je jedním z nejzajímavějších a nejtajemnějších exponátů archeologického muzea v Iraklionu na Krétě. Vystavují ho tu tak, aby si návštěvník mohl tajemný předmět prohlédnout z obou stran.
Uvidí tak nejen, že nápis je na obou stranách disku vždy ve spirále probíhající od středu k okraji (nebo naopak) – přesně jako na moderních gramodeskách. Ale také že jeho neznámý autor kromě gramodesky předjímal i další mnohem pozdější vynález: knihtisk.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
