Stačí několik starých dopisů, trocha barokní fantazie a touha po tajemnu. Tak podle historiků vzniká legenda o Bílé paní, přízraku, který se po staletí toulá českými hrady a zámky.

Jezuita Bohuslav Balbín propojí ve svých textech ducha bíle oděné ženy s osudem šlechtičny Perchta z Rožmberka. Jenže moderní historici upozorňují, že mnohé z příběhů stojí spíše na romantické představivosti než na skutečných faktech.

Když Bohuslav Balbín (1621-1688) v 17. století působí na jezuitském gymnáziu v Českém Krumlově, dostávají se k němu místní vyprávění o záhadném ženském přízraku.

V chodbách krumlovského zámku se má objevovat žena v bílém rouchu, která někdy přináší štěstí, jindy ohlašuje smrt. Balbína podobné historky fascinují.

Jako vzdělaný historik navíc získává přístup do rožmberských archivů, kde objevuje autentické dopisy Perchty z Rožmberka (1429/1430-1476) adresované jejímu bratru Oldřichovi.

V nich si šlechtična mezi lety 1449 až 1470 zoufá nad nešťastným manželstvím s Janem z Lichtenštejna. „Vysvoboď mě od tohoto zlého člověka,“ píše údajně v jednom z listů. Balbín si jednotlivé střípky rychle spojuje.

Tragický osud ženy, starý hrad a lidové historky o duchovi vytvářejí dokonalý základ pro legendu. A právě on jako první veřejně naznačuje, že Bílá paní a Perchta jsou jedna a tatáž osoba.

S Jindřichovým Hradcem a Telčí nemá nic společného

Legenda se pak šíří doslova lavinovitě. Bílá paní se objevuje nejen v Českém Krumlově, ale postupně také na zámku v Jindřichově Hradci a zámku Telč. Jenže právě tady podle historiků začíná problém. Perchta totiž s těmito sídly prakticky nemá nic společného.

Jindřichův Hradec vlastnili páni z Hradce, kteří byli s Rožmberky pouze vzdáleně spřízněni, pocházeli z rodu Vítkovců. Neexistují důkazy, že by Perchta Jindřichův Hradec někdy navštívila. A stejné je to s Telčí.

Tamní pověst vzniká až v 19. století během romantismu, kdy roste obliba hradních legend a tajemných příběhů. Velkou roli hraje portrét mladé ženy v bílých šatech, o němž se začne tvrdit, že zachycuje právě Perchtu.

Použil fantazii

Jenže odborníci upozorňují, že oděv odpovídá módě až z konce 16. století, tedy dávno po její smrti. Přesto příběh Bílé paní přežívá dodnes. Záhadologové tvrdí, že legenda už dávno nežije vlastním životem jen díky historickým omylům.

„Silné lidské osudy se podle některých teorií mohou do určitého prostoru otisknout,“ říká český záhadolog Arnošt Vašíček (*1953). Právě proto lidé na starých hradech stále popisují podivné pocity, kroky nebo ženské siluety v oknech.

Ať už je pravda jakákoli, jedno je jisté, bez Balbínovy fantazie by se z Perchty z Rožmberka nejspíš nikdy nestal nejslavnější český duch.