Zatímco část ostatků první české světice odpočívá na Pražském hradě dodnes, kolem dalších relikvií se po staletí vznáší otazník. Zničili je husité? Ukradli je hledači pokladů? Nebo je mniši ve zmatku válek ukryli na tajném místě, odkud se už nikdy nevrátily? Odpověď zatím nikdo nezná.

Příběh začíná už v 10. století. Po Ludmilině (860-921) násilné smrti na Tetíně nechává kníže Václav (907-935) přenést ostatky své babičky Ludmily do baziliky sv. Jiří na Pražském hradě.

Hrob světice se rychle stává významným poutním místem a kolem jejích ostatků vzniká rozsáhlý kult. Středověcí věřící totiž nepovažují relikvie jen za památku na světce. Věří, že mají ochrannou a zázračnou moc.

Ostatky jsou proto rozdělovány na menší části a ukládány do relikviářů v kostelech a klášterech. Jisté je, že hlavní část těla zůstává v bazilice sv. Jiří, zatímco lebka je později uchovávána odděleně jako mimořádně vzácná relikvie.

Dodnes se nachází v pokladu katedrály sv. Víta.

Připouštějí i zničení

Pak přichází 15. století a s ním husitské války. České země zachvacují náboženské nepokoje, kláštery jsou pleněny a mnoho relikvií mizí beze stopy.

Historici upozorňují, že právě tehdy mohlo dojít ke ztrátě části ludmiliných ostatků a předmětů spojených s jejím kultem. Problém je v tom, že dobové záznamy jsou neúplné. Některé prameny naznačují, že cenné relikvie byly před blížícím se nebezpečím ukrývány.

Jiné připouštějí jejich zničení. Archeologové a historici však dodnes nenacházejí důkaz, který by jednu z teorií jednoznačně potvrdil.

Tajemství navíc prohlubuje skutečnost, že během staletí dochází k opakovaným přesunům ostatků i relikviářů, takže sledovat jejich osud připomíná skládání dávno roztrhané mapy.

Osud zahalený stínem

Současní odborníci proto volí opatrnost. Historikové zkoumající baziliku sv. Jiří připomínají, že hlavní relikvie světice máme dodnes, což naznačuje, že ochrana ostatků byla velmi pečlivá.

Výzkumy hrobky otevřené v roce 1981 navíc ukazují, že s ostatky bylo po staletí opakovaně manipulováno a byly obalovány vzácnými textiliemi, které samy představují cenné druhotné relikvie.

Někteří badatelé se proto domnívají, že alespoň část údajně ztracených relikvií mohla být ve skutečnosti ukryta nebo přemístěna a jejich identita se časem jednoduše vytratila z písemných záznamů.

Jiní upozorňují, že bouřlivé období husitských válek mohlo nenávratně pohltit mnoho předmětů spojených s kultem svaté Ludmily.

A tak zatímco poutníci mohou navštívit její hrob na Pražském hradě, osud některých částí relikvií zůstává zahalen stejným stínem jako dávné chodby středověkých klášterů. Možná stále čekají na své znovuobjevení.