Dorothe Eady byla naprosto obyčejné batole. Milována svými rodiči si celé dny jen hrála, smála se a plakala. A to až do doby, kdy jednoho rána upadla a utrpěla smrtelná zranění. Zachránit se ji podařilo až na prahu smrti, téměř zázračně.

Příští čtyři roky žila Dorothe dál spokojený život. Vše se změnilo, když se rodiče s malou Dorothe vydali do muzea historie. V expozici starověkého Egypta se totiž Dorothy začala chovat podivně.

Od vystavených exponátů ji rodiče nemohli odtrhnout. Děvče odmítalo expozici opustit a toužilo se exponátů dotýkat.

Starověký Egypt se pro Dorothe záhy stal posedlostí.Dívka si celé dny prohlížela obrázky z této doby, a dokonce začala svým rodičům tvrdit, že země na obrázcích je její domov, kam se chce vrátit.

Když narazila na fotku chrámu Setiho v Abydosu, oznámila dokonce vzrušeně svým rodičům, že objevila svůj pravý domov.

Starověký Egypt se stal pr Dorothy vášní, a do Egypta se také hned po dospění přestěhovala. Narodil se jí zde syn, kterého pojmenovala Sety. V noci často mívala vize života v době faraonů a ze spaní kreslila po připraveném papíře hieroglyfy.

Podle Dorothy a jejich vizí vyšlo najevo, že v minulosti byla kněží, a také matkou dítěte faraona Setiho. Takový vztah byl však v Egyptě zakázaný, a tak si kněžka raději vzala život, než aby byl faraonův prohřešek odhalen.

Životní příběh Dorothy byl mnohokrát zpochybněn. Faktem ale zůstává, že Dorothe pomohla archeologům odhalit například palácové zahrady a z nich vedoucí chodby, o kterých nebyly nikde žádné zmínky.

Pro její vize, sny a znalosti nebylo dodnes nalezeno žádné racionální vysvětlení.