V Horšovském Týně v okrese Domažlice stojí zámek, který byl v 16. století přestavěn z původního hradu. Na jeho severní a západní straně jej obklopuje velký zámecký park. Částečně stojí na skalnatém ostrohu a pod ním jsou rozsáhlá sklepení.

Z historického hlediska je významné, že od své tehdejší přestavby nebyl podstatněji stavebně upravován.

Měšťané a nevolníci zažívali kruté časy v době, kdy na hradě vládl Volf z Ronšperka. Pro své jednání byl dokonce napomínán i soudem v Plzni, aby zmírnil své chování vůči ostatním.

Byl však dobrodružné povahy a rád se účastnil válečných tažení, která mu umožňovala vést nevázaný život.

Jeho paní, Ziguna z Gutštejna, mezitím trpěla a snášela od něho všelijaké příkoří. Tajně doufala, že se časem trochu umoudří a usadí. Ale její naděje byly marné.

Z jedné válečné výpravy si vedle kořisti přivezl na své panství mladou a krásnou dívku. Té potom slíbil, že se s ní ožení. Zbytečné byly snahy Zigundy odvrátit svého manžela od hříchu. Ale ten již byl pevně rozhodnutý svoji ženu zavrhnout a navždy se jí zbavit.

Ve stejný den, kdy se v Loretě v parku konala tajná svatba Volfa s mladou nevěstou, nechal svoji paní zaživa zazdít do hradní zdi. Zřejmě to byl tehdy způsob jak se někoho násilím zbavit a zároveň nezanechat stopy v podobě veřejného hrobu.

Od té doby lidé často vídali bílou postavu, jak v bílém rouchu po nocích bloudí hradem a po jeho hradbách. Přitom lomila rukama, s hlavou zvrácenou k nebi a smutně naříkala.

Mnozí sloužící také slyšely kroky v zamčených místnostech, nebo samovolné otevírání a zavírání dveří. Všechny tyto události jsou připisovány duchu nebohé paní Ziguny, která je zde, stejně jako na jiných hradech a zámcích nazývali bílou paní.

Osud pana Volfa neznáme, ale prý za jeho ohavné činy jej peklo neminulo.