Devatenácté století není jen érou páry, vynálezů a elegantních plesů. Je to také doba, kdy salony ovládnou duchové, létající stolky a tajemné seance při svíčkách.

Vyvolávání mrtvých se stává doslova módou a spiritismu propadají nejen obyčejní lidé, ale i slavní spisovatelé, politici nebo vědci. Někteří hledají útěchu po smrti blízkých, jiní chtějí zažít vzrušení z neznáma. A občas to celé připomíná spíš viktoriánskou hororovou komedii.

Jedním z nejslavnějších „lovců duchů“ své doby je spisovatel Arthur Conan Doyle (1859-1930), autor legendárního Sherlocka Holmese. Paradox?

Muž, který stvoří nejlogičtějšího detektiva světa, naprosto vážně věří na víly, média a komunikaci s mrtvými. „Důkazy jsou nepopiratelné,“ tvrdí přesvědčeně během spiritistických přednášek.

Doyle pořádá seance, navštěvuje média a po první světové válce se spiritismus stává téměř jeho životním posláním. Když mu někdo řekne, že fotografie víl vypadají podezřele jako vystřižené obrázky z dětské knížky, jen mávne rukou. Skeptici si zoufají, ale veřejnost je fascinovaná.

Přicházejí odpovědi

Duchovní horečce propadá i slavný francouzský spisovatel Victor Hugo (1802-1885). Během pobytu v exilu pořádá pravidelné spiritistické večery, při nichž se prý spojuje nejen s mrtvými příbuznými, ale dokonce i se slavnými osobnostmi minulosti.

U stolu se údajně hlásí Shakespeare, Dante nebo dokonce Ježíš. „Duchové k nám promlouvají,“ zapisuje si Hugo vážně do svých poznámek.

Seance přitom často vypadají dost bizarně, účastníci pokládají ruce na stůl, ten se kýve, klepe a odpovědi přicházejí po jednotlivých úderech. Dnes by to možná připomínalo partu přátel kolem deskové hry, tehdy ale lidé věří, že nahlížejí za hranici smrti.

Seance v Bílém domě

Spiritismus okouzluje dokonce i některé vědce a politiky. Britský premiér William Ewart Gladstone (1809-1898) navštěvuje média a debaty o nadpřirozenu pronikají i do vyšší společnosti.

Americká první dáma Mary Todd Lincolnová (1818-1882) pořádá seance v Bílém domě. A slavný fyzik William Crookes (1832-1919) dokonce zkoumá média vědeckými metodami.

„Musíme zjistit, zda jde o skutečný jev,“ tvrdí. Devatenácté století je zkrátka zvláštní směsí racionality a touhy věřit v něco tajemného.

Stačí zhasnout světla, zapálit svíčky a i ti největší intelektuálové najednou čekají, jestli nezačne klepat duch ze záhrobí.