Černého brouka jste nejspíše zahlédli v historických a dobrodružných filmech. Víte ale přesně, k čemu byl skarabeus v dávných dobách užíván?     SYMBOL ZNOVUZROZENÍ Brouk, kterému se česky přezdívá vruboun posvátný, platí v dobách faraonů za posvěcené a nedotknutelné zvíře. Viděn je totiž jako symbol reinkarnace a věčného života.  James Frolin

Zhruba 4300 let stará dýka nalezená v hrobce slavného egyptského faraona podle nejnovějších zjištění mohla pocházet ze zcela jiné země. Při dřívějším zkoumání se expertům podařilo zjistit, že artefakt byl vyroben z meteorického kovu, který Egypťané považovali za dar bohů. Hrobka velkého Tutanchamona, egyptského faraona ze 14. století př. n. l., kterou v roce

V roce 1819 byla v Egyptě objevena mumie ženy, o níž se vědci domnívají, že patřila do významné rodiny. Díky moderním metodám rekonstrukce obličeje je nyní možné pohlédnout do tváře této ženy, která zemřela před 2600 lety. Mumie ženy, která zemřela v Egyptě v 7. století př. n. l. byla objevena  již v roce 1819 v hrobce tehdejší bohaté rodiny uložené v márnici v Deir el-Bahari. Jmenovala se Šep

Starověký Egypt řadíme k nejpopulárnějším a nejvýjimečnějším érám lidstva. A také k těm nejzáhadnějším! Staří Egypťané se tak moc lišili od ostatních kultur, že nám některé jejich tajemné předměty a příběhy dodnes nedávají spát. Jako třeba Napoleonova kniha osudu či skutečný význam pyramid! Francouzský císař Napoleon Bonaparte (1769–1821) za sebou po rozhodující p

Pro popis Karnaku není označení „chrámový komplex“ dostatečný, jednalo se totiž o stát ve státě a v době svého největšího rozkvětu poskytoval domov až 90 tisícům kněží a jejich pomocníků. K poctě Amona, krále lidí a bohů, zde byly vystavěny velkolepé chrámy a mnoho dalších významných staveb. Rekonstrukce některých budov v této lokalitě ležící v

Jedno moudré arabské přísloví říká: Všichni lidé se bojí času, jen čas se bojí pyramid. Člověk se opravdu nemůže přímo měřit s těmito kolosálními prastarými stavbami. Arabští učenci ale nepočítali se zlatými českými ručičkami a českou kreativitou. Právě český fenomén totiž uvedenou citaci poopravil do podoby: Všichni lidé se bojí času. Výrobci holicích strojků se možná bojí pyramid! [galler

Cesta na 755 metrů vysokou skálu, kde se rozkládá chrám Serábit el-Chádim (Hora služebníka), není zakreslena v žádných mapách, proto se vyplatí si najmout průvodce, jenž se v Sinaji vyzná. Výhled do okolí z vrcholků tzv. Otrockých výšin pak patří k jedněm z nejkrásnějších. Důležitá bohyně Za vlády faraonů na Sinajském poloostrově pracovalo

Když na sklonku léta 1817 navštívil cestovatel a amatérský archeolog italského původu Giovanni Battista Belzoni (1778-1823) Údolí králů poblíž Luxoru, zajímal se především o geologické podloží, což se ukázalo jako výborný postup, jenž se mu odměnil objevením osmi hrobek během dvou týdnů. Ve třetím týdnu se nálezy zdvojnásobily, ale ten hl

Po otevření 63 hrobek v Údolí králů na západním břehu řeky Nil na badatele až na výjimky nečekal žádný objev, byly totiž prázdné. Kam se všechny mumie poděly? O asi 5 kilometrů dále se rozkládá údolí, o němž se předpokládalo, že nic neskrývá, ale chyba lávky. Roku 1890 zde byl pastevcem nalezen v trhlině jednoho útesu vchod do jeskyně. [ca

Území, které bylo pro místní obyvatele nejspíš posvátné a jež dnes vyvolává u mnoha odborníků, ale i laiků bohaté fantazie, nese název Údolí zlatých mumií. Údajně tudy měl projíždět makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356 př. n. l. – 323 př. n. l.) ze Síwy do Memfidy. K objevu této lokality došlo náhodou v roce 1994. Hlídač památek tehd