Starověký Egypt řadíme k nejpopulárnějším a nejvýjimečnějším érám lidstva. A také k těm nejzáhadnějším! Staří Egypťané se tak moc lišili od ostatních kultur, že nám některé jejich tajemné předměty a příběhy dodnes nedávají spát. Jako třeba Napoleonova kniha osudu či skutečný význam pyramid! Francouzský císař Napoleon Bonaparte (1769–1821) za sebou po rozhodující p

Pro popis Karnaku není označení „chrámový komplex“ dostatečný, jednalo se totiž o stát ve státě a v době svého největšího rozkvětu poskytoval domov až 90 tisícům kněží a jejich pomocníků. K poctě Amona, krále lidí a bohů, zde byly vystavěny velkolepé chrámy a mnoho dalších významných staveb. Rekonstrukce některých budov v této lokalitě ležící v

Jedno moudré arabské přísloví říká: Všichni lidé se bojí času, jen čas se bojí pyramid. Člověk se opravdu nemůže přímo měřit s těmito kolosálními prastarými stavbami. Arabští učenci ale nepočítali se zlatými českými ručičkami a českou kreativitou. Právě český fenomén totiž uvedenou citaci poopravil do podoby: Všichni lidé se bojí času. Výrobci holicích strojků se možná bojí pyramid! [galler

Cesta na 755 metrů vysokou skálu, kde se rozkládá chrám Serábit el-Chádim (Hora služebníka), není zakreslena v žádných mapách, proto se vyplatí si najmout průvodce, jenž se v Sinaji vyzná. Výhled do okolí z vrcholků tzv. Otrockých výšin pak patří k jedněm z nejkrásnějších. Důležitá bohyně Za vlády faraonů na Sinajském poloostrově pracovalo

Když na sklonku léta 1817 navštívil cestovatel a amatérský archeolog italského původu Giovanni Battista Belzoni (1778-1823) Údolí králů poblíž Luxoru, zajímal se především o geologické podloží, což se ukázalo jako výborný postup, jenž se mu odměnil objevením osmi hrobek během dvou týdnů. Ve třetím týdnu se nálezy zdvojnásobily, ale ten hl

Po otevření 63 hrobek v Údolí králů na západním břehu řeky Nil na badatele až na výjimky nečekal žádný objev, byly totiž prázdné. Kam se všechny mumie poděly? O asi 5 kilometrů dále se rozkládá údolí, o němž se předpokládalo, že nic neskrývá, ale chyba lávky. Roku 1890 zde byl pastevcem nalezen v trhlině jednoho útesu vchod do jeskyně. [ca

Území, které bylo pro místní obyvatele nejspíš posvátné a jež dnes vyvolává u mnoha odborníků, ale i laiků bohaté fantazie, nese název Údolí zlatých mumií. Údajně tudy měl projíždět makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356 př. n. l. – 323 př. n. l.) ze Síwy do Memfidy. K objevu této lokality došlo náhodou v roce 1994. Hlídač památek tehd

Pyramidy, zejména ty v Gíze, jsou dnes vyhledávaným turistickým cílem. Připomínají nám období faraonů, panovníků, kteří stáli nad všemi běžnými smrtelníky a odvozovali svůj původ od samotných bohů. Nechali si vystavět nádherné hrobky, které patří mezi sedm divů světa. Nabízí se však otázka, jestli poté, co zemřeli a podle mnohých svých poddaných se odebrali mezi bohy, spočinuli v klidu. Některé

Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda:

Nedaleko pyramid v Gíze byla egyptskými a japonskými archeology objevena 26 metrů dlouhá lať, jež tvořila část lodi významného egyptského panovníka Chufua nebo také Cheopse (zemřel 2566 př. n. l.) ze 4. dynastie. O existenci lodi se vědělo již od 80. let minulého století, avšak její části byly nalézány postupně. Chufuova loď je právem označován