Na první pohled působí jako filmová rekvizita. Přes 4000 let starý obrovský balvan v pouštní oáze, devět metrů na výšku, sedm metrů na šířku, ale co to je v jeho středu? Kde se vzal ten dokonale rovný, s chirurgickou přesností vedený řez, který jej přetíná na dvě poloviny? Právě tento detail z něj činí záhadu, nad níž si lámou hlavu archeologové i geologové.

Mezi zvířata, která jsou známá pro své údajné sebevražedné sklony, patří kytovci. Těmi jsou v tomto případě myšleni mořští savci, jako jsou především velryby, vorvani a delfíni.  Podle záznamů na světě každoročně uhyne přes 2000 kytovců tak, že je „něco“ donutí opustit mořské hlubiny a bezhlavě se vydat vstříc smrti na břeh. Proč to dělají? Za pomoci zách

Právě vyšlo speciální vydání nejčtenějšího českého časopisu o záhadách! Enigma speciál si opět vybírá konkrétní téma, abychom se společně mohli pustit do zkoumání mystérií, která jsou s ním spojená. Tentokrát se zaměříme na působení zrůdného nacistického režimu. Jaká tajemství po sobě zanechal? A

České hrady nejsou jenom romantické kulisy historie. Na některých místech se podle pověstí a svědectví návštěvníků dodnes ozývají kroky v prázdných sálech, zhasínají svíce bez větru a ve sklepeních se objevují postavy, které tam rozhodně nemají co dělat. Mnohé příběhy strašidel vznikají jako paměť traumatu, když se v daném objektu stala nějaká dramatická událost, třeba někdo tragicky zemřel. Jd

V létě 1954 přiletí na japonské letiště muž, který má na pasu i řidičáku uvedeno, že pochází z Tauredu – země, která v našem světě neexistuje! Když mu to letištní celníci oznámí, je v naprostém šoku a neustále trvá na svém. Je to blázen, nebo se sem přenesl z paralelního světa?  Na mezinárodním letišti Haneda v japonském Tokiu je den jako každý jiný. Ster

Na první pohled to zní jako morbidní legenda. Jenže archeologové to dnes potvrzují: v některých kulturách se opravdu ukládaly ostatky dětí do základů domů nebo přímo do zdí. Nešlo ale vždy o vraždy, spíš o víru, strach a snahu ovládnout neviditelné síly. „Musíme dům ochránit,“ šeptá stavitel a sleduje, jak se do výkopu ukládá malé tělo. Nejde o scénu z hororu, ale o realitu doloženou archeologi

Polednice patří k nejznámějším bytostem českého folkloru, ale její původ není jenom pohádkový. Rodí se z lidových představ o poledním čase jako nebezpečném momentu dne, z výchovných strašáků i z literární geniality Karla Jaromíra Erbena. A právě Erben jí dává tvář, která nás děsí dodnes. V české tradici má polednice mnohem starší kořeny, než by se zdálo z Erbenovy slavné balady. Ve slovanském f

Kopce s tajemnou nebo rovnou strašidelnou pověstí jsou pro českou, moravskou a slezskou krajinu naprosto typické. Jen málo míst v naší zemi však nabízí tolik záhad, jako mýty a pověstmi opředený vrch Chotuc ve Středočeském kraji. Je na čase zjistit na vlastní kůži, jak to s tím jeho tajemstvím vlastně je. Skutečně ho obestírá až nadpřirozená aura? [gallery ids="165911,165913,165915,165916,16591

Na první pohled jen rozpadající se kostel na zapomenutém kopci. Uvnitř ale někdo sedí. Desítky postav v tichu hledí k oltáři, nehnutě, bez tváře. A právě tady začíná příběh, který balancuje mezi uměním, historií a něčím, co si lidé vysvětlují jen velmi těžko. Kostel sv. Jiří stojí v malé vesnici Luková, která je částí města Manětín, zhruba 30 km severně od Plzně v Plzeňském kraji. Vcházíte dovn

Leonardo da Vinci si s přimhouřenýma očima prohlíží obraz Mony Lisy. „Ještě to není úplně ono. Musím provést další úpravy,“ říká svým učedníkům, kteří chtějí, aby ho co nejdříve prodal.  I přes svůj obrovský věhlas se totiž slavný umělec potýká s bídou a nouzí. Leonardo na portrétu tajemně se usmívající ženy pracuje mezi lety 1503–1506 během svého pobytu

Tajemné vibrace energií, ponurá či naopak šťastná historie, nebo pozůstatky dávných rituálů. Co na mnoha místech na světě působí tak mocně, že dokáže uzdravit nejrůznější nemoci? A kam se za takovými silami vypravit?