Archeologie má obvykle daleko k představám z filmů jako je Indiana Jones nebo Lara Croft. V případě některých nalezených hrobů s neobvykle pohřbenými nebo podivně deformovanými lidskými ostatky si mnozí na tyto slavné fiktivní dobrodruhy vzpomenou. Pozornost badatelů přitahuje například jeden takový nález z Benátek.

Benátky. Město křivolakých uliček, úzkých kanálů a tajemných zákoutí. Jeho atmosféru ještě podtrhuje bohatá historie, ve které najdeme i hrozivé morové rány.

Ty sužovaly město hlavně v 16. a 17. století a vyžádaly si desítky tisíc obětí, což byla mnohdy až třetina obyvatel. Jenže na pozadí těchto hrůz se možná odehrávalo ještě něco podivnějšího.

Před několika lety totiž archeologové našli na ostrově Lazzaretto Nuovo v jednom masovém hrobě vytvořeném právě během morové epidemie ostatky ženy, kterou zřejmě černá smrt nezabila.

V lebce mezi čelistmi měla totiž vzpříčenou cihlu, což byl před staletími obvyklý způsob, jak chránit komunitu před domnělým upírem – netvorem sajícím lidskou krev. Co přesně o tomto nálezu víme? Šlo skutečně o upírku, nebo hrála svou roli pověrčivost tamních obyvatel?

UPÍRKA NEBO ČARODĚJNICE?

Do vědeckého zkoumání nálezu se záhy pouští tým italského vědce Mattea Borriniho a zjišťuje, že šlo s velkou pravděpodobností o chudou ženu, která se živila hlavně zeleninou a obilovinami a že zcela jistě zemřela po šedesátce.

V té době šlo o velmi výjimečné stáří, což údajně mohlo vyvolat podezření, že žena vládne nadpřirozenými schopnostmi a používá černou magii. Nebo ji snad považovali za čarodějnici?

V 16. století byl hon na ně na vrcholu, a stařeny na okraji společnosti se často stávaly terčem nenávisti za nejrůznější pohromy. Pravdu už se zřejmě nedozvíme. V historických dokumentech z Benátek žádné zprávy o upírech nebo čarodějnicích z té doby nenajdeme.

Jenže na druhou stranu – pokud nešlo o oficiální procesy, ani je nikdo zaznamenat většinou nemohl. Mohlo jít tedy nakonec opravdu o skutečnou upírku?