Jak se zdá, i ve vesmíru může být docela hukot. Přesvědčila se o tom sonda Voyager 1, toho času vzdálená od Země téměř 23 milionů kilometrů, která zpátky do NASA poslala záznam monotónního hučení.
Sonda Voyager a její dvojče Voyager 2 opustily Zemi v roce 1977 a původně měly za cíl prozkoumat plynné obry sluneční soustavy – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Když s tím byly sondy po dvanácti letech hotové, padlo rozhodnutí poslat je ještě dál…
50 tisíc let dlouhá cesta
V roce 2012 sonda Voyager 1 opustila naší sluneční soustavu (Voyageru 2 se to povedlo o šest let později) a ocitla se v mezihvězdném prostoru.
Ale na Zemi od ní stále přichází nová a nová data z hlubin vesmíru, a nedávno se v těch údajích objevil i podivný zvuk.
„Je to velmi slabé a monotónní, protože to má malý vlnový rozsah. Zaznamenáváme slabý, vytrvalý hukot mezihvězdného plynu,“ popisuje to doktorandka Stella Koch Ockerová, která zvuk objevila. Jde tedy o zvuk, který vydává oscilující plazma ve vesmíru.
Někdy kolem roku 2025 sondám dojde energie, ale ony budou dál putovat vesmírem po současné trase. Voyager 1 doletí k hranici Oortova oblaku (zatím čistě teoretický kulovitý oblak, obklopující sluneční soustavu, mají tvořit tělesa z kamene a ledu) za 300 let.
Jeho dvojče Voyager 2 si to namíří k Proximě Centauri, nejbližší hvězdě naší sluneční soustavy – dorazí tam za 50 tisíc let.
Kde jsou všichni mimozemšťani?
Najdou při putování nekonečným vesmírem i stopy po mimozemšťanech? Je možné, že Voyager 1 nebo jeho dvojče Voyager 2 jednou pošlou z hlubin vesmíru zvuk, který už nebude možné vysvětlit oscilací plazmy, a tím se jednou provždy vyřeší Fermiho paradox.
S tím už v 50. letech minulého století přišel italský fyzik Enrico Fermi. Pozastavoval se přitom nad tím, že ačkoliv je pravděpodobné, že je vesmír obydlen vyspělými civilizacemi, není po nich nikde ani vidu, ani slechu.
Tedy pokud už mimozemšťané dávno neodposlouchávají vysílání lidí a nejsou zticha proto, že se bojí, že jsou lidé ničitelé planet.
