Stará radnice v kanadském Torontu není strašidelnou budovou, pokud tedy hodnotíme kvality této stavby postavené již v roce 1899. Naopak! V roce 1984 byl objekt radnice vyhlášen za místo důležité pro kanadskou historii.

Potíž je však v tom, že v budově se projevují paranormální aktivity mající patrně souvislost s obdobím, kdy v kanadském civilním právním řádu existoval trest smrti a konaly se zde hrdelní soudní procesy.

Torontská radnice byla dlouhou dobu nejvyšší budovou v zemi. Byla výrazem ambicí celého dynamicky se rozvíjejícího města. Stavba radnice trvající deset let proběhla podle projektu významného torontského architekta Edwarda Jamese Lennoxe.

Objekt radnice

Genius loci staré torontské radnice s oblibou využívají filmaři. Objekt se tak objevil i ve známém kanadském televizním seriálu Případy detektiva Murdocha.

Pravdou je, že i tento talentovaný kriminalista by se zapotil, pokud by měl vyřešit duchařské historky a zvýšený výskyt paranormálních jevů, které jsou budově radnice přisuzovány.

Kdy to všechno začalo? Zdá se, že první hlášení o podivných úkazech v historických interiérech pocházejí z roku 1965. Očitým svědkem měl být soudce S. Tupper Bigelow. Co Jeho ctihodnost tak znepokojilo?

Duchové popravených

Pan Bigelow si stěžoval, že při chůzi chodbami radnice za sebou slyší kroky. Když se však otočí, nikdo tam není. Soudce byl rovněž nervózní z toho, že ho jakási tajemná síla „tahá“ za soudcovský talár.

Jakkoli to zní úsměvně, stejnou zkušenost hlásil i jeho kolega – soudce O. Wilch.

Zároveň se objevila svědectví popisující zvláštní zvuky připomínající pláč a sténání. V podezření záhadologů jsou dva muži – usvědčení vrahové, kteří zde byli v šedesátých letech minulého století odsouzeni k trestu smrti oběšením.

Jednalo  se o Roberta Turpina a Arthura Lucase. Šlo o dva poslední civilní hrdelní rozsudky, které byly v Kanadě vyneseny a také vykonány.