V zimě roku 1984 začaly ve Špindlerově Mlýně stavební aktivity, jejichž oficiálním cílem byla výstavba nového hotelového zařízení. Na svahu hory Medvědín však mělo vzniknout ještě „něco“, co bylo další roky přísně utajováno. Jednalo se o obří protiatomový kryt, který měl sloužit pro tehdejší politickou elitu. [gallery ids="99731,99734,99736,99737,99738,99739,99740,99742,99743,99744,99747,99748,

Na vrcholu Černé hory jsou viditelné záhadné terénní valy, které vznikly nepochybně jako dílo lidských rukou. Kdo a proč zde prováděl v horském prostředí jistě náročné zemní práce? Jedna odvážná spekulace tvrdí, že se Černá hora stala součástí nájezdů mongolské armády ve 13. století. Archeologické expedice cílily na vrchol Černé hory již v 19

Jarní lyžování v oblíbeném krkonošském středisku Pec pod Sněžkou si můžete zpestřit pátráním po tamním poustevníkovi Závišovi. Pobýval prý v lese pod současnou sjezdovkou Hnědý vrch. Dodnes najdeme v Peci pod Sněžkou letmé připomínky na jeho možnou existenci. O poustevníkovi Závišovi se zmiňuje například publikace Luboše Y. Koláčka: Krkonoše, ráj

Stalo se to na počátku 20. století. Lékař Martin Hoffmann z obce Nowy Kosciol (současné Dolnoslezské vojvodství) byl na turistickém výšlapu v lokalitě krkonošských Sněžných jam. Najednou se před ním objevil záhadný tvor, který se nepodobal žádnému známému zvířeti. Byl asi metr vysoký, pohyboval se na zadních končetinách… Potkal MUDr. Hoffmann bájného krkonošského černého ďábla? [gallery ids

Výjimky z gravitačního zákona jsou hlášené z různých oblastí světa. S místem, kde údajně neplatí gravitační zákony, se setkáte i u polského města Karpacz v Krkonoších. Je to opravdu gravitační anomálie nebo jen optický klam? Polský Karpacz je oblíbené zimní i letní turistické středisko. Naštěstí pro příznivce sjezdového lyžování, je zde pouze jediné mí

Krkonoše jsou turisticky velmi navštěvované v zimním i letním období. Může však znamenat návštěva našeho nejvyššího pohoří pouze „jednosměrnou cestu“, na jejímž konci je záhadné zmizení člověka? Bohužel, ano! Tisk tento případ okomentoval jako Záhadu století. Do pátrání se tehdy kromě našich policistů zapojily i bezpečnostní složky z Polska a Německa.

Krkonoše nejsou sice žádné velehory, ale k jejich specifikám patří, že tamní klima se tomu velehorskému velmi blíží. Nota bene nyní, v zimních měsících. Nezdá se tak příliš logické, že by si naši předkové vybrali například svahy nejvyšší české hory či jiné krkonošské vrcholy k trvalému osídlení. Přesto tato možnost existuje! Pojďme se nyní

Město Jelenia Góra je historická perla polských Krkonoš. Působivou kulisu zde tvoří vrchol Sněžky. Přesto v centru města najdete i poněkud záhadně působící sochu římského boha Neptuna stojícího na dvou delfínech. Jak se na úpatí Krkonoš socha vládce moří dostala a co znamená?   Město Jelenia Góra založil podle legendy polský kníže B

Skupina mužů v uniformách sedí u masivního selského stolu. Tlumený hovor, řeč vedená v náznacích. Na chodbě hlídka předstírající, že ji z místnosti vyhnala neodbytná touha po cigaretě. Krkonoše, Špindlerův Mlýn, březen 1944. Tihle důstojníci do Krkonoš za půvabem jarního sněhu a na lyže nepřijeli. Právě plánují atentát na vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera! [gallery ids="88052,88053,8805

Již v 19. století se zrodil vládce Krkonoš tak, jak ho známe dnes: přísný, avšak moudrý a spravedlivý Krakonoš. Jeho minulost je však temnější hororového příběhu!   Pán Krkonoš měl ve středověku velmi problematickou pověst. Tehdy byl nositelem německého jména Rübezahl, případně se užívalo počeštělé jméno Rýbrcoul. Autorem nejbizarně