Vědci si již několik let lámou hlavu nad bizarním chováním některých mořských savců. Jejich početná hejna se záměrně vrhají na mělčinu a pokud se někomu podaří dostat je zpět do vody, nezřídka se mermomocí snaží dostat znovu na pláž. Pokoušejí se o sebevraždu?     Na západním pobřeží Austrálie asi 300 kilometrů od Perthu v březnu roku 2018

Podle obecného názoru vědy zvířata neumějí přemýšlet. Řídí se prý pouze instinkty, svými pocity a potřebami. Taková myšlenková úroveň vylučuje celou řadu vyšších rozhodnutí, jako například rozhodnutí zemřít, tedy sebevraždu. To je teorie. Proč se ale třeba lumíci dobrovolně vrhají ze skal? A proč velryby jen tak zamíří na smrtonosnou souš?  Lumík je drobný h

Každý rok zemře na mořských plážích kolem 2000 kytovců. Zdá se přitom, že některé velryby míří na břeh úmyslně a zřejmě vůbec nestojí o záchranu! Jsou snad ve znečištěném a hlučném oceánu tak nešťastné, že dobrovolně odcházejí ze světa? Pohled na umírající krásná zvířata je velmi smutný. Starousedlíci i turisté pobíhají

Někteří o ní hovoří jako o ruské verzi Stonehenge. Ovšem verzi, ve které místo obrovských prastarých kamenů figurují velrybí kosti. Řeč je o tajemné lokalitě zvané velrybí alej nacházející se na ostrůvku Yttygran v ledových vodách Beringova moře. Jak je toto prazvláštní místo staré? A k čemu mělo sloužit? Píše se rok 1976 a k ostrůvku v mrazivém moři mezi nejvýchodnější částí Ruska a Aljaškou m

Věděli jste, že lze z něčeho tak prostého jako je ušní maz vyčíst kus historie? Možná byste byli docela překvapeni tím, kolik toho nedávno odhalil ušní maz velryb...  Vědci ze Spojených států amerických z něj kupříkladu zjistili informace o tom, kdy se plejtváci obrovští (Balaenoptera musculus) a myšokové (Balaenoptera physalus) z oblasti Pacifiku a Atlantiku nejvíce stresovali mezi lety 1870 a

Hlubokomořská výzkumná loď objevila u Tasmánie podmořské hory plné života. Nález se uskutečnil ve spolupráci s Vědeckou a průmyslovou výzkumnou organizací Commonwealthu během pokusů o mapování mořského dna mimo pobřeží Tasmánie.  Podmořské plochy vznikly sopečnou činností před miliony let a stále zůstávají dva tisíce metrů pod hladinou oceánu. „Naše mapování poprvé odhalilo řetězec sopečných vr

Minulý rok označili vědci toto zvíře za oficiálního křížence. Delfín velrybí je výsledkem chovu elektry tmavé a delfína drsnozubého. Celou záležitostí se začali zabývat vědci z americké laboratoře Cascadia Research Collective. K dispozici měli fotografie a předpokládali, že jde o „hybrida“ těchto dvou druhů a zároveň o velmi výjimečný a kuriózní případ. Navíc velryba elektra tmavá se ve vodách