26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Neobjasněné události
Záhada náhlé smrti: Co zabilo mamuty na Sibiři?
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 24.7.2019
4.5tis
253
SDÍLENÍ
4.5tis
ZOBRAZENÍ

Výzkum těl mamutů nalezených v zamrzlé Sibiři a vede k matoucím výsledkům. Zvířata podle nich jakoby zamrzla vestoje. Na jazyku dokonce mají ještě trsy trávy. Smrt musela přijít nečekaně a rychle.

Stejně jako led, který je na tisíce let pohřbil. Co se tehdy na sibiřských pláních odehrálo?

Když se nizozemský cestovatel Nikolaus Witgen v roce 1665 vrací z Ruska do Evropy, vylíčí tamním obyvatelům obří podivná zvířata, která objevil pohřbená v ledu v severní Sibiři. Popisuje je jako slonům podobná stvoření, celá pokrytá dlouhými chlupy.

Takto se Evropané poprvé dozvídají o ruských mamutech. V pradávných dobách se Sibiří procházela početná stáda těchto tvorů. Pak se ale něco stalo a mamuti zmizeli z povrchu zemského.

Když jejich těla najdou vědci o tisíce let později, jsou překvapeni. V některých případech totiž musejí rozplétat podivnou záhadu, na kterou narazí, jakmile těla porobí pitvě. Zdá se totiž, jakoby zvířata pasoucí se na zelených pláních znenadání zavalil sníh a pohřbil je zaživa na celé věky.

Jak by se ale něco takového mohlo stát? Přišla snad doba ledová rychleji, než kdo předpokládal? A co její příchod způsobilo? Podle sibiřských vesničanů jsou dokonce přírodní mumie mamutů prokleté!

Nález mamutů pohřbených v ledu vědce zmátl.

LAPENI V LEDOVÉ PASTI

Když v 17. století nizozemský cestovatel Nikolaus Witgen vylíčí gigantické tvory podobné slonům, jejichž těla spatřil v severní Sibiři. Od té doby se na místo vypraví několik expedicí, jež v té zatím neznámé tvory prozkoumají.

A mají štěstí. Některá z nich jsou díky netajícímu ledu zakonzervována v perfektním stavu. Vědci se dlouho snažili přijít na to, jak mohlo k jejich konzervaci dojít a dodnes není tato otázka uspokojivě vysvětlena stejně jako příčina úmrtí těchto tvorů.

Jedno z nejstarších tvrzení praví, že zvířata najednou „spadla do ledu“ a zůstala uvězněna. Tím je zřejmě myšleno, že zvíře uvízlo v ledovcové štěrbině.

Ledovce se však nacházejí jen na vrcholech místních hor a odsud žádné mamutí mumie nepocházejí. Pak přišla bahenní hypotéza, podle níž nebohý tvor uvízl v hluboké vrstvě bahna, zemřel a následné sněhové bouře pohřbily jeho tělo pod sněhem a ledem.

To by mohlo vysvětlit, proč byly některé exempláře nalezeny stojící na nohách. Jenže v těchto případech však nebyly ponořeny v jílu, jak se předpokládalo.

MRÁZ PŘIŠEL RYCHLE

Existuje i jiná teorie. „Jejich mrtvoly ležely na zmrzlé půdě a řeky na ně naplavily písek a zeminu. Ale i tyto vrstvy zamrzly a potom jejich mrtvá těla překryly velké masy zeminy. Ani v krátkých polárních létech nestačilo teplo proniknout k mrtvým mamutům.

Leželi v hloubce, konzervováni jako v chladírenském sklepě,“ vysvětluje přírodní mumifikaci těl německý publicista Roland Gööck (1923–1991). Pravdou však je, že mnoho těl leží na plošinách nad říčními údolími. Jak se tedy mamuti v ledu ocitli?

Skotský zoolog a cestovatel Ivan T. Sanderson (1911–1973) zkoumá jednoho ze zamrzlých mamutů a přichází s vlastní teorií. V žaludku a na jazyku mrtvého zvířete nalezl zbytky potravy. Čerstvé zbytky lučních trav napovídají, že se mamut v okamžiku své smrti zcela jistě nepohyboval po zamrzlé ploše.

Přesto se ale náhle ocitl v ledu. Mohl by ale mráz přijít tak rychle, že překvapené zvíře ani nestačilo polknout?

Zvířata prý na pastvině náhle zavalil sníh a led.

NASTALO RYCHLÉ PŘEPÓLOVÁNÍ?

„Vědci se pokoušeli vysvětlit náhlý mráz otočením osy Země a s tím spojeným posunem pólu. Tomuto vysvětlení oponovali astronomové,“ uvádí Gööck. Posun zemské kůry směrem k severnímu pólu ovšem vyloučeno není.

Takový jev by způsobil erupce pozemských vulkánů, zatemnění slunce prachovými mračny a náhlé mrazy. „Mamut by se tedy zadusil velmi chladným vzduchem. Pak jej přikryly sněhy, tající voda naplavila písek a zahalila mrtvé zvíře.

Zvíře i s tímto obalem zmrzlo v masivní blok, a tak byl mamut konzervován na tisíciletí,“ vysvětluje spisovatel. Zadušení náhlým přívalem ledového vzduchu může být dostatečnou odpovědí na otázku, proč v určitý okamžik zahynulo tolik mamutů najednou.

Má to ale háček. Mamuti byli pro život v chladných končinách dobře vybaveni.

OŽIL PRAVĚKÝ VIRUS?

Další možné vysvětlení nabízí příhoda z roku 1800. Tehdy jakýsi tunguzský náčelník nalezne ve sněhu tělo mamuta a zavede k němu členy vědecké expedice, přičemž jim vypráví, jak před mnoha lety ve stejné oblasti jedna rodina vykopala mamutí kosti a odnesla si je.

Během krátké doby všichni členové rodiny zemřeli. Sám tunguzský náčelník po nálezu těžce onemocněl. Mohla být těla mamutů napadena jakýmsi smrtelným virem, který po vystavení vyšším teplotám znovu ožil? Není to vyloučeno!

Vždyť před nedávnem dokázali vědci vrátit k životu virus ze sibiřského permafrostu starý 30 tisíc let! Pitvy dalších nalezených těl však neodpovídají napadení žádnou chorobou a z onoho nalezeného mamuta navíc Jakuti krmili své psy, kterým se zřejmě nic zvláštního nestalo.

Co tedy na Sibiři zabíjelo? Místní podivné smrti mamutů i smrti těch, kteří zemřeli poté, co odnesli mamutí kosti, mnohdy přisuzují nadpřirozený původ.

Německý publicista Roland Gööck.

ZEMŘELI SKUTEČNĚ VŠICHNI?

K vyhynutí sibiřských mamutů se váže mnoho nezodpovězených otázek. Jednou z nich je také jejich hypotetické přežití. Podle některých vědců totiž události, jež zahubily většinu sibiřských mamutů přinejmenším část populace přežila.

Jedním ze zastánců tohoto názoru je slavný francouzský zoolog Bernhard Heuvelmans (1916–2001). „O tom, že jsou mamuti na Sibiři dodnes, lze sotva pochybovat,“ píše ve své knize Na stopě neznámých zvířat.

A jeho tvrzení podporuje prohlášení kozáckého atamana Jermaka Timofejeviče, který ještě v roce 1580 prohlašuje: „Potkali jsme velké chlupaté slony, živé hory masa, kteří, jak vysvětluje domácí obyvatelstvo, patří k největším pokladům země.“ Skutečně se cestovatelé mohli na Sibiři ještě v 16.

století setkávat s mamuty? A co se stalo s jejich druhy, kteří náhle zahynuli před tisíci let?

Foto: Wikipedia
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 26.5.2022 99
Mořští lidé mají na jižním a jihozápadním pobřeží Kaspického moře dlouhou tradici. Pozorování jakéhosi mořského muže se začínají hojně objevovat hlavně na začátku tohoto tisíciletí. Jde o pouhou pověst, nebo skutečného tvora z masa a kostí?     Popis tvora, se kterým svědkové přicházejí, je vždy téměř shodný. Jde o stvoření podobné nepříliš vzrostlému člověku. […]
od Mirek Brát 25.5.2022 889
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.2tis
Padouch Joker patří k těm vůbec nejznámějším a zřejmě i nejoblíbenějším záporným postavám. Psychopatický klaun je někdy jen ztřeštěný a rozverný, jindy ale brutální, nemilosrdný a smrtící. A to možná i pro své představitele… Jokerova minulost je zahalena tajemstvím a jde o natolik složitou a rozporuplnou osobnost, že představuje obrovskou výzvu pro každého herce, který […]
od Dalibor Vrána 24.5.2022 1.9tis
Americký stát Arkansas je proslulý nádhernou přírodou. Majestátní hory, stříbřité řeky, hluboké jeskyně, horké gejzíry, to vše tu můžete najít. Lidé se zde rádi jen tak toulají a čekají, co je překvapí. Někdy to však může být i nadpřirozeno… Také dva chlapci z jihu Arkansasu, Paddjo a jeho mladší bratr, se rádi toulají přírodou. Vyrazí […]
od Jan Šedivý 22.5.2022 1.6tis
Nový zákon je z velké části postaven na myšlence, že se Spasitel opět vrátí. Druhý příchod bude znamenat celospolečenskou obrodu. Není tak překvapující, že se najde mnoho lidí, kteří sami sebe za Ježíše či Mesiáše považují. Krišna Venta Narozený jako Francis Herman Pencovic (1911–1958), se proslavuje v 40. až 50. letech minulého století. Na veřejnosti nosí jen róby, […]