Hluboko uvnitř rozlehlé a zalesněné oblasti Haldon Hills v britském Devonshiru leží starý hřbitov domácích mazlíčků. Podle svědků se na něm zjevují duchové dávno mrtvých zvířat. Ale také jej obchází cosi mnohem zlověstnějšího.

Zdá se, že jakési groteskní a naprosto odporné stvoření vyhrabává staré hroby a požírá pohřbená zvířata!

V roce 1983 vydává uznávaný americký spisovatel Stephen King (*1947) úspěšnou novelu Řbitov zviřátek. V hororové knize popisuje tajemný hřbitov domácích mazlíčků, za nímž se skrývá močál s podivnými účinky.

Mrtvá zvířata přivádí zpět k životu, ale už nejsou tím, čím bývala. Málokdo však ví, že mrazivá kniha má svůj vlastní reálný ekvivalent.

Pozoruhodnou podobnost lze vystopovat se hřbitovem, který leží hluboko uvnitř rozlehlé a zalesněné oblasti Haldon Hills v britském Devonshiru.

Pod ochranou zákona

Zdánlivě klidná lokalita, která léta slouží jako místo posledního odpočinku psů, koček, králíků, morčat, či dokonce exotických domácích mazlíčků, na první pohled působí vřelým dojmem. Ve skutečnosti ale skrývá mrazivé tajemství.

Nikdo, nebo možná téměř nikdo, netuší jeho pravý původ. Podle zákona o ochraně životního prostředí z roku 1990 jsou pohřby zvířecích těl na půdě britské Komise pro lesní hospodářství považovány za závažný zločin.

Nicméně pozornosti úřadů hřbitov na Haldon Hills nějaký čas úspěšně uniká. Když v roce 2001 v Británii vypuká epidemie slintavky a kulhavky, která decimuje místní dobytek, policie nad zvířecím hřbitovem zpřísňuje dohled.

Nemilosrdně chytá a trestá každého, kdo se objeví poblíž. Není to až příliš úzkostlivé střežení starého zvířecího hřbitova? Možná v tom je něco víc než jen obava z infikovaných zvířat.

Duch zlatého retrívra

Už od roku 1996 zaznamenává britský badatel Jonathan Downes (*1959) řadu zajímavých svědectví. Příhody, k nimž dochází v bezprostřední blízkosti zvířecího hřbitova, se týkají pozorování výrazných podivných šelem slídících kolem.

Ozývají se tu také různé nepřirozené zvuky. Popis pozorovaných šelem ale poukazuje spíše na jakousi „zoo“ přízraků. Se zvířecím přízrakem se před několika lety setkala také rodina, která kolem hřbitova projížděla v autě.

Z lesa jim přímo před vůz skočil zlatý retrívr. A k hrůze celé rodiny se těsně před autem rozplynul. Majitelé zvířat pohřbených na hřbitově taková zjevení možná přijímají s jistou úlevou. Znamená to přece, že i zvířata mají duši a možná tu jsou stále s nimi.

Vše ale nasvědčuje tomu, že hřbitovem obchází ještě něco mnohem zlověstnějšího, než jen občasný psí duch. Groteskní a naprosto odporné stvoření.

Kdo odkrývá hroby?

„Hroby mazlíčků jsou občas nalezeny porušené, jako by se nějaké divoké zvíře pokoušelo vyhrabat těla pohřbená hluboko pod povrchem,“ popisuje britsko-americký záhadolog Nick Redfern (*1964).

„A místní obyvatelé si vystrašeně šuškají o pozorování velkého tmavého a silně vypadajícího tvora, které slídí po lesích, jež hřbitov obklopují.“ Jedno z mnoha svědectví pochází od důvěryhodného svědka – policejního střelce.

Když jedné pozdní noci projíždí úzkými silnicemi Haldon Hills, vyskočí ze stínu stromů obrovské tmavohnědé stvoření a rozbíhá se po silnici. Muž, přestože místní zvěř zná, vůbec nedokáže poznat, na jaké zvíře se zrovna dívá.

Při jiné příležitosti zase vyruší zvíře v okamžiku, kdy se snaží vyhrabat jeden z mnoha hrobů. Jde o přízrak, nebo o zvíře z masa a kostí?