Takzvaná stigmata obvykle mají podobu krvácejících ran, jež se objevují údajně na stejných místech jako u ukřižovaného Ježíše. Tento jev se u negramotné Italky vyskytl ještě v záhadnější podobě. Její krev prý sama od sebe vytvářela náboženské obrazce!

Stigmata, jejichž pravost by navíc uznala církev, se objevují poměrně vzácně. Ještě mnohem vzácnějším jevem je však takzvaná hemografie. Jde o proces, při němž se krev mění v křesťanské písmo či symboly.

A právě taková zázračná schopnost se údajně projevila u negramotné Italky Natuzzy Evolo (1924–2009), zakladatelky organizace Neposkvrněné srdce Mariino, útočiště duší. O tomto podivném dění vydali svědectví desítky svědků.

Opravdu je možné, aby lidská krev samovolně vytvářela záhadné obrazce, navíc s náboženskou tematikou?

Natuzza Evolo už od malička musí pomáhat v domácnosti své matce, proto nikdy nedostane příležitost navštěvovat školu. Ve čtrnácti letech začne pracovat jako služka v rodině právníka Silvio Colloca.

Když jednou doprovází právníkovu manželku na procházce, objeví se u dívky první krvácející rána. Paní Colloca si všimne, že její služebné teče krev z nohy. Nepodaří se jí ovšem objasnit příčinu tohoto krvácení. Tehdy prožívá Natuzza mystické zážitky.

Ve svých vizích spatří Ježíše, Pannu Marii a trpící duše v očistci. V 16 letech začne po sobě dívčina krev zanechávat na látce stopy s křesťanskými výjevy. Jednou se dokonce krví sama napíše na kapesník celá modlitba k Ježíšovi. Jak by ji mohla Natuzza sama vytvořit, když prý vůbec neumí psát?

Mladá Italka si časem získá důvěru i místních biskupů. Mnoho jejích známých popisuje nepochopitelné události, kterých byli v dívčině přítomnosti svědkem. Patří k nim například učitelka Maria Mantelli.

„Během předvelikonočního půstu 1974 nebo 1975, nepamatuji si přesně který rok, jsem jela s Rosettou, Ursettou a Natuzzou do Catanzara do Paravati. Neboť Natuzza seděla blízko mě, viděla jsem, že její rány jsou viditelné, ale ne otevřené.

Dala jsem jí svůj kapesník a požádala ji, aby si ho dala na zápěstí. Když jsme dojeli do Paravati, vrátila mi ho. Po rozvinutí se na středu kapesníku ukázaly kresby – trnová koruna, srdce v plamenech, hostie s nápisem IHS a neznámá postava,“ vzpomíná žena.

Podobné krvavé kresby popsali i další obyvatelé italské vesnice. Mohli by si všichni tito svědkové vymýšlet?